Nevím, jestli jsme to už nebrali

Žádné komentáře u textu s názvem Nevím, jestli jsme to už nebrali

I kdyby, pojďme k tomu zčerstva…

Podzimní průtah ptáků iráckou pouští.

O migraci se bude mluvit zítra na webu ČSO v obnoveném pořadu Ornitolog na drátě. Zajímaví hosté, dokonalé téma. Od 17:30 hodin. My se vraťme s Petrem Čtyrokým do půlky 90. let minulého století na Střední východ (text přinesl časopis Živa 5/1984).

(Irácká Západní poušť, cca 400 km JZ od Bagdádu, vesnice Mutadile)

Roztroušené opuštěné domy bez dveří, s prosklenými okny jen místy. Široko daleko suchá, především kamenitá poušť, nejbližší voda (krom cisterny v místě – poškozený vrt) je severně k JZ směřující řeka Eufrat ve vzdálenosti zhruba 200 kilometrů. Na J a JZ až pobřeží Rudého moře víc než 900 kilometrů daleko. A přeci tudy ptáci letí po cestě k zimovištím! Staveb využívají příležitostně k ukrytí před největším žárem, případně k nocování. A teplo v oblasti vygradovat umí, autor uvádí – při bezmračné obloze ve stínu 40 – 45 stupňů. Když kroužkuji v poslední době již početněji pěnice hnědokřídlé v Slavičím háji, ťuhýky, co tam hnízdí, když prohlížím křídla letitého tmavého slavíka, co má pár cest už za sebou, vzpomenu na podobná čtení a obdiv se hlásí o slovo. Kynu, ať spustí, že je na místě. Moc času za kleštěmi nebývá, ale přeci. Jsem trochu jiný kroužkovatel, mám tyhle chvíle rád. A právě slavíci tmaví jsou v tabulce na konci článku podchyceni číslem. Jeden dokonce v dvoudenní prodlevě! Hned třeba připomenout slova autora, že všichni kontrolovaní a kroužkovaní ptáci byli ve velmi dobré kondici. Tím větší výzvou jsou podobná zjištění k přemýšlení.

Nemuseli by migranti volit cestu Západní pouští. Od severu letící, by se mohli přidržet okraje Středozemního moře, nebo překonat Taurus a údolím Tigridu letět do Mezopotámie a dál. Tah ptáků je kolosální.

Zakončeme přípravu na zítřejší vysílání pěknou dvojvětou z textu: „Bylo to pro mne opravdu překvapení, když jsem poprvé viděl slavíka tmavého na prahu domku, místo aby odlétl do volné pouště. Ani jsem tedy nemusel litovat, že nemám sklopku s červem, do níž se slavíci běžně chytají v nepouštních terénech“.

Zmíněného slavíka na úvod, a to je pro dnešek vše.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *