Vystupuji na panelku, hubená noc se poroučí. Přinesla mráz. U rybníků větší.
Bekasiny jsou málem všude, táhnou. Modráčků zpívá v lajně navazujících bahnisek šest. Vybírám místo, kde mám strach, aby pták nezmizel. Nikdy v tom místě nehnízdili. Když jsem ovšem nakročil dovnitř k potoku, místo bylo nádherné, i s rozvalenou vrbou. Beru jen devítimetrovou síť, jsem v nejužším místě močálů. Kolem odbíhají louky. Při kotvení jsem málem zahučel, to by neprospělo. Početně kolem jdou po loukách luční lindušky. Obrovské hejno špačků vstává a na konci druhém – stovka konipasů. Jejich počty porostou, jak se budou po okolí usazovat. V západní slati modrák chytit nejde, a podle repertoáru je známý. Zpěv má nádherný, v mnohém jiný. Sameček je ovšem mazaný, ví si se mnou rady. Ztráta času. Netušil jsem, že jde o předzvěst celkového neúspěchu. Aspoň jsem je spočítal!
Hodilo by se oteplení, aby zpívali po ránu déle. Je ale skvělé, že jsou. Na Brodku budou další dva, v polní rákosině další. Nikdy jich tolik nebylo. Jenže – za chvíli jsou tu první proužkovaní rákosníci s podobným chováním, a pak už modráčky nikdo nespočítá. Přemýšlel jsem, jak neskutečně času jsem utratil za roky vyčkávání tady na čihadle. Nelituji ani vteřiny.
Na mnoha místech nacházím peří ze špačků, od krahujce. Naučil se je lovit hlavně k večeři. Minule hnal nad polem skřivana, ale prokaučoval moment překvapení, když jej zvedl od země a ve volném letu neměl šanci. Dravci se soustředí kolem míst, kde to žije. Pochopi, červení luňáci, káně, každý loví jinak.
Modráčka z rozednění nabízím na fotce.
Je celý namrzlý, tak ještě detail.
Nikdy zatím nehnízdil, letos si to vyzkouší možná už tady. Pokud nezmizí jinam.
