Než se nadějeme

Dobrý nový den i měsíc!

Letos bude vše rychlejší. Únor bílý, pole sílí… Za okny víc jak deset nad nulou – víkend na krku – a já tam musím. Ano, padám do bažin. Po samostudiu, kterým jsem čerstvě prošel.

Letos se bude znovu chytat a tak chci mít přehled o slavících z mokřin. Je děním nevím jaké náhody, že republiku obsadili takovým způsobem, tak početně. Vždyť tudy dříve sotva protahovali. Místo, kam jedu – mokřady u Koprníku, jsou hnízdištěm sice s pauzou zkraje devadesátek, ale předtím třetím v republice. Před chvílí jsem to pročítal a zachvátil mne takový elán, že ještě večer opravím sklopky. Jsem člověk, který to se vzpomínkami opravdu umí, a tak mi nedalo ani tentokrát příliš práce, ocitnout se v tom rozhoupaném prostředí světa modráčků. Stavy přes zlom století vystoupaly, odráží to situaci v celé republice. Modráček je dnes běžným. Ale chytání pro kroužkování a kroužkování samotné – to je svátek svátků! Není jeden exemplář stejný druhého, platí to pro subspecie i pohlaví. Nikdy nevíte, co zpod síťky vylovíte, jen „polomáčený“ rýdovák je pokaždé stejný. Lze na ně jít i sítí, ale sklopky jsou klasika. Divoká prasata v močále obnovují rozbahněné cesty, a přestože nějaké to ptačí hnízdo sežerou, modráčkům neurvalým chováním prospívají.

Bývaly kolem orchidejové louky, bývaly. Ještě je pamatuji, ale daleko větší zkázu, než kterou je zarůstání prostředí, přinesla rekultivace většiny podmáčených luk v 80. letech 20. století. Ještě před tím tu hnízdil vodouš rudonohý a bekasina otavní. A chodil tudy věhlasný Alfréd Hořice. Dnes místa spravuji já. Jen času už tolik není, protože rezaví slavíci, jakmile přiletí o měsíc později, všechen si nárokují. A nejen příletem a zavoláním. Už na prahu příštího týdne přijede mikrofon do našeho parku o nich natáčet. Tak, abych tam byl, protože reklamy pro ně a krajinu není nikdy dost. Však jsem to byl včera zkontrolovat. Jaro tam ještě nejspíš není, ale zima dávno ne.

Modřinky z umělého hnízda sloupu infotabule už kolem zpívají. Tráva se zelená touhou, krtkové na podzim ani nezalehli a makají dál. Je dobré, když už tu máme takový čas, dojít si za humna k nadechnutí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *