Sotva jsem ochutnal…

Dříve bych tomu neuvěřil. Na kámen tvrdé dřevo slív předává po kouři vůni na rošt a dotváří jedinečnost.

O to by ani tak nešlo, mistrovství ovládám od klukovských let, ale hodilo se mi po dlouhé pauze zase ochutnat. K neuvěření, proměna byla na světě! Najednou rozumím řeči ptáků, po zimním otupění. Uvědomuji si, jak kolem dávno běží čerstvý ptačí rok. Jak to, že jsem od mlýna nevnímal bubnování? Jedno zleva, a v odpovědi druhé napravo. Strakapoudi to dávno vědí! Bylo by naivní brát vážně kalendář na poličce, nechat se od něho mást. Třeba se dívat po krajině.

Na skalce dávno se otvírá zem a chystá rozkvétání. Hrdličky v podstatě od loňska námluvy neutnuly, a kdybych chtěl od Hrádku uslyšet výra, uslyším ho. Slunečné momenty hecují sýkory, nejedna prozpěvuje. Najednou všechno začínám brát vážně. Kdo z vás chce užít si ptačí rok, na nic už nečekejte! Nesmí vás mýlit slavičí stránka, ta začne aktuálně vysílat v dubnu. Za ptáky „slavičího typu“ by šlo však vyrazit už nyní. Jsou jimi červenky, které v čase nového století u nás už zastihnete celkem pravidelně. Když si ji budete prohlížet, od slavíků v sobě drží opravdu dost. Dalším předskokanem bude modráček. Najděte si předem šikovné pobřeží s rákosinou či orobincem, nejlépe se sítí stružek či alespoň průseků po lovcích od podzimu, víte-li o slati, bude nejvhodnější. Tam jej po půlce března můžete vidět a v konci měsíce i uslyšet. Bělohvězdých modráčků výrazně přibylo, není dnes obtížné slavíka zažít. Kdo by chtěl s nimi a v močále zůstat, objeví ptactva kolem, jak nikde jinde. Ale pravého slavíka ne. Za ním by musel přinejmenším z rákosí do vrbiček, anebo raději do tmavých trní. Kolem už pak bude duben, a k jeho půlce šance dost veliká. A kdyby ne, květen to jistí! Do půlky máje by mělo ptactvo už v zrychleném řízení zklidnit tahový neklid a myšlení překlopit pro námluvy. Ke konci měsíce nastane chvíle, kdy tuzemská ornitofauna stane kompletní. Pro pozorovatele to ale neznamená, že se může na mezi natáhnout a užívat si. Kdo neposčítá teď, za pár týdnů už ne! Možná neuvěříte, ale první zmizí kukačky. Dávno před prázdninami, tedy ty staré. Až dosáhnou afrických zimovišť, jejich potomci u nás budou ještě v hnízdech pěstounů. Kolem však odlétat budou rorýsi, ale pojďme tu šílenost hodně rychle zastavit. Vždyť ptačí kolotoč pro další velikou jízdu teprve promazává soukolí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *