Vezu si práci Hradištěm kolem jednoho z hnízdišť. Je nové, objevil jsem jej letos. Ale krásné, v rýze Nedbalky.
Viděl jsem tam slavíky pak dokonce krmit mladé, ale už jsem nenatáhl. Je tam tedy okroužkovaný pouze sameček, což je ale důležité pro příští rok nejvíc. A musel jsem zastavit. Nemůže těch dní být mnoho od chvíle, kdy slavíci odtud přepelichaní odletěli. Dívám se do místa, kde stála síť, ulice je krásně vidět. Dívám se k Nedbalce, vodu samozřejmě nemá, je to bída. Protéká kousek výš kolem dubového lesa, který je druhou hlavní postavou mé knihy. Když tedy protéká.
Hlavou mi táhne neúspěch jediný, který letos nastal. Myslel jsem si, že když okroužkuji slavíků jak nikdy předtím, že se mi povede jednoho chytit potom pod hvězdami. Tolik bych si to přál. Zbláznil bych se, vidět ho, jak má sbaleno a končí. S kroužkem z mého sešitu! Jasně, vídám mnohé pak na jaře, když se ze světa vrací. A je to fantastické, ale je to málo. Nebo spíš už trošičku okoukané, ale hned se k Africe omlouvám.
Jsem jiný, než většina za sítěmi. Mám sice ve vlastnictví výzkum, který je ceněný, ale já jsem z druhé půlky básníkem. A tady dnes si to dokazuji. Vůbec nepotřebuji mávat kolem kleštěmi. Nemusím si každé peří nutně připsat na seznam, stačí tu stát a prožívat momenty doznívání. Od chvíle, co jsem to místo tipnul, když jsem si vezl otryskat mříž kvůli renovaci. A pak ta radost, když v dubnu na vábničku slavík přiletěl. Bylo naplněno! A moment před prázdninami. Vidím je shánět kolem silnice potravu pro mladé. Hnízdo bych našel, tady ano, kdybych chtěl. Nehledal jsem. Stačilo mi, se dívat. Kolikrát už jsem takto stál za ty roky. Popásal oči na ději, jenž mne fascinuje dál. Kolik mohu čeho ještě dosáhnout? Chtěl jsem jednoho potkat, to se nepovedlo. Pominul bych se, kdyby to vyšlo. Nedá se nic dělat, všechno jde dál. Tady jednoho dne opadá listí, i pak bych to hnízdo našel. Už sem ale nepojedu, čas budu šetřit na jaro. Musím dohánět práci, která čeká. A stoupnout si sem můžu ve vzpomínkách. To umím skvěle.
A přeci ještě na jeden plácek vyrazím, a to dost brzy. V rámci jistého projektu má prý v Slavičím háji přibrzdit televize. Česká. Budou chtít vědět, proč se to stalo a co to má znamenat. Počítám tak s jednou, dvěma větami. I za ně bychom byli šťastni, tahle krajina reklamu potřebuje. Když se to povede, blog pořad uvede.
