Jde o další z míst, kudy protahují ptáci výrazněji, než je obvyklé. Odchyty s využitím hlasových vábniček a světla zde běží již také řadu let, pojetí, na rozdíl od předchozího „Sedélka“ je zde ale týmové. Průtah ptáků je v podzimu mnohdy nápadný i bez sítí, nachytání pro okroužkování využívá zejména zhoršených letových podmínek, kdy ptáci musí z oblohy k zemi, například kvůli mlze. Samozřejmě jsou druhy s tahovou strategií, která terén kopíruje sama od sebe, například pěnkavovití či sýkory. Silný reflektor pak v noci umožňuje nejen nalákání ptáků do nasvíceného prostoru horské louky, ale v kuželu světla za dobré viditelnosti migrující ptactvo lze zjistit a vyhodnocovat. Za pěkného počasí se odchytům nedaří, ptáci zpravidla táhnou vysoko a masiv Jeseníků přeletují kdekoli. Uprostřed podzimu dochází při chytání občas i k situacím, kdy nalákaní ptáci připomínají hemžení před včelím úlem. Mnozí, zejména v noci, i usedají, někteří se v louce i posilňují podobně zastaveným hmyzem. Za ním se sletují také netopýři, nebo lelkové. Protahující soustředěné ptáky zase loví příležitostně sovy či dravci denní. I oni jsou v místě kroužkováni. Z punktu je k dnešku známa řada výsledků kroužkování i zástihů vzácných druhů, zejména pěvců. I zde jsou občas zachyceni kroužkovanci cizí, ze směrů od severozápadu – až po severovýchod.
I zde jsem ornitologicky pobýval, místo tudíž znám. V posledních letech doznalo proměn terénu a zdá se, že oproti minulosti na efektu mírně ztrácí. Může jít ovšem pouze a jakýsi výkyv, načasovaný právě do období výstavby zázemí pro lyžaře a doprovodných terénních úprav. Ptačím druhem, který se zde dlouhodobě daří kroužkovat početně, je sluka lesní. Našli bychom ale druhy další jako je křepelka, skřivan polní a třeba červenky. Punkt funguje prakticky do zámrazu a chytá se pouze na podzim, jarní tah je v místě nevýrazný.
