Kdy se to stane?

Žádné komentáře u textu s názvem Kdy se to stane?
Dobrý čtvrtek pátek, přeji.
Dnešní článek má filosofický kabát. Zamyslím se, jak je možné, že z tisíců okroužkovaných slavíků nepřišlo dosud jediné zahraniční hlášení.
Kdo slavičí blog sleduje, říká si teď – pozor, o jednom se tu psalo! Ano, to byl ale zástih slavíka s kroužkem cizím u nás, ne ohlášení některého z mnou označených. Tedy ZZH (zpětné zahraniční hlášení) stále chybí.
Je to tak těžké? Můžeme se ptát. Což nevidět ptačí druhy, které jsou nadějemi na ZZH známé? Takovým je z pěvců třeba strnad rákosní nebo moudivláček lužní. Zejména evropští kroužkovatelé s velikou chutí chytají v rákosinách (nejvyšší hustota ptáků) a tyto často zachytí.
Pak nutno připočíst i nálezy třeba ptáků uhynulých či ulovených, i takový kroužek se v hlášení může objevit. To pak už nejsou ani tak ptáci rákosinoví, spíše vlaštovky, kosové, drozdi, červenky. Ale slavíci?
A to nemluvíme o afrických zimovištích, odtud je „výtěžnost“ doslova mizivá. Důvody jsou všem určitě jasné.
U slavíků se změnilo oproti časům ze začátku kroužkování hluboko v minulém století zejména to, že už se nechytají k obživě na jihu či jihozápadě Středomoří. Na východ, kde dodnes ano naštěstí příliš nelétají (řeč je o našem slavíku obecném).
Slavíci táhnou hlavně v noci, tím unikají pozornosti. Cestují prostředím, kde lidé přeci jen příliš nejsou. Jejich přesun mezi zimovišti je svižný, nedávají tedy příliš příležitosti v čase. Na hnízdištích se vyskytují v prostředích lidmi opomíjenými. Navíc, jistě ne každý kroužek nalezne cestu k ohlášení.
V tento moment se nabízí dnešní vstup zakončit.
Je pro mne při vědomí výše napsaného ohromným zážitkem, když lovíte ze sklopky či vyplétáte ze sítě slavíka a na noze vidíte kroužek. Ohlazený tisíci hodin života a stejně kilometrů! Kód známý, číselná série je z vaší databáze. V ten moment výzkum k vám začíná mluvit srozumitelně, nabízí k poznání nový z potřebných krůčků. A takových „poskočení“ jsem dnes schopen v agendě vyfiltrovat ve chvilce přes tři sta. A není to tak, že si je přečtete v čase obdržení a potom už stačí, vracíte se k nim „občasmo“, když vás sled úvah potřebně „vyvolá“. Najednou ten výsledek čtete jinak než tenkrát, najednou vidíte víc! Najednou „tamten“ souvisí s „tímto“ a – počkat, ještě mám jinačí, jdu si na něj „posvítit“. K pomoci mapu a všechny okolnosti a z hlavy se kouří.
A ještě něco. Vzpomínky. A na ty si potrpím.
Odpověď k nadpisu?
Nevím.
Nechám se překvapit. Dobré při tom je, že novým a novým chytáním ověřuji, že ptáci přežívají a že se vrací.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *