Ještě jednou se dnes vracím na blog.
Poděkovat chci zase po čase – vám, kteří mi píšete o slavících. O vašich slavících.
Přechází z těch řádků na mne radost a uspokojení, ověříte-li si třeba zaslanou nahrávkou (jako dnes z Prahy – Dolních Měcholup), že to slavík opravdu je. A těšíte se k jaru podobně, jak to mám dávno i já.
Vážím si vašich zpráv a podpory.
Hezké vyhlížení, jaro si letos pospíší, ať si předpovídají, co chtějí! Zimy si jsou podobné, podobně měkké.
