Pokud u nás keltové opravdu pobývali na zahradě, pak pro dnešní čas měli svátek „jasného ohně“. Beltine.
Ne že bychom v zemi nenašli dost spáleného dřeva, ale to připsat spíše křižáckému loupení. To tady hořel oheň pořádný!
I tak se ale člověk s chutí dívá do časů keltských rituálů, kdy dnešní nocí končilo strádání a přicházela radost. Beltine. Jeden ze čtyř velkých svátků, odbýval se právě dnešní noci.
Nechystám se zapalovat po setmění oheň, nechystám se přes něj přeskakovat, dokonce ani oběť žádnou pro plamen uchystanou nemám.
A nebudu mít na hlavě ve dne rozkvetlou hlohovou větev a nechystám se do polí za slávou. Ostatně v našich polích to teď vypadá takto. Básníci a jiní pošetilci by se Kněžmostu měli v chuti k zasnění obloukem vyhnout!
A milenci, co jsou lákáni do Českého ráje k prvomájovému políbení, využijí-li tu naši „bránu do ráje“, budou mít po chuti a nohavice možná i trochu okousané.
