O ráno jsem se bál

Žádné komentáře u textu s názvem O ráno jsem se bál
Nejdřív jedna oprava.
Byl jsem upozorněn, že studánku v Končinách jsem čistil už předloni. Loni už to byli ochránci přírody. Protočily se mi oči, jak to utíká!
A teď pár slov k nadpisu.
Někteří si třeba řeknete – no, co už se na slavičím blogu neobjeví, ale prošel proměnou, je košatější.
Ale já bych rád oslavil, že v noci přišel déšť. Zachránil (prozatím) ten možný malér, co mohl nastat. Je tam venku sice divoce, ale vítězně! A takhle to bude už každého jara. Budeme se bát za vše rozběhnuté, aby nepomrzlo. Jenom těch magnolií, co všude dokvétá!
Dnes je sedmnáctého, v Kalendáři slavičích příletů pořád ještě jdou docela prázdná místa, snad se večer na chvíli utrhnu. Chtěl bych se dotknout pohledem zase míst jiných. Kde už jsem sice byl, ale před-předevčírem. Pojedu vesnicí, kde je na plotě tabulka „Med přímo od včelaře“. Nevím, jestli bych o takový stál, já si dám radši od včel. Nedovedu si ho totiž narvaného v květu jabloně nějak představit. Vůbec – vlast se nám proměňuje (to nemá nic společného už s tím včelařem), všimli jste si? Společnost se mění, registrujete? Ne, nebojte, tam dneska nepolezeme.
Pojďme si říct, proč ti slavíci nespěchají. Anebo jinak. Pojďme se podívat za tím slavíkem z třináctého. Mohl by mít klidně i takovou přezdívku, pár ryšavců už za ten čas ode mne přezdívku dostalo. A tenhle si o to řekl dost hlasitě.
Je na těch Budách, nebo není? To zatím nevím a potřebovat to vědět je nyní brzy. Udělám to těsně před naší vycházkou do přírody v sobotu v konci měsíce.
Je od něj hezké, že si pospíšil. Jinde nejsou a on se tím zviditelnil.
Kým jsou tito rekordmani?
Vždycky jde o slavíka staršího, ale tenhle moc starý nebyl. Já s tím nechci provokovat odborníky kolem, ale myslím si (publikovat to nesnadno, je to pocitové), že to poznám. Tak, letitého určitě! Na něj si klidně vsadím. Ty, kteří nejsou loňští, ale jen o rok starší – myslím, že do nich vidím. Alespoň do těch nápadných. A tenhle takový je. A nedočkavý, vyrazil prostě dřív. Vůbec neprodělal, tady mu špatně není. Jak jsem ho prohlédl při druhém setkání dopodrobna, kondici drží skvělou. Patří ovšem k těm drobnějším, což mu o námluvách problém činit nebude. Hledí se na jiné. Pokud si hnízdiště obhájí a vybranou parcelu udrží, bude atraktivním. Ano, je to tak. Na kapitál se pohlíží u slavíků. Žádná není hloupá, tu příležitost/povinnost za kterou sem letí nechce promarnit. A k tomu potřeba spižírnu, výběh a jeho kvalitu. To aby měla před prázdninami v bezpečí kde převlíknout šaty. Na cestu pryč.
Uznávám, vzali jsme ten Slavičí rok trochu hopem, ale tak to bude. Věřte mi. A kdybych chtěl teď dnešní vstup uzavřít do kruhu, připomenu sprint času tou mýlkou s čištěním studánky.
Ale my jsme ještě nevyřešili, proč jiní nespěchají.
Slavík obecný hnízdí jedenkrát v našich podmínkách, není vlaštovka nebo vrabci. Mladé chce líhnout do stavu kolem, kdy je hmyzu hodně. Časovač v jeho hlavě nechce zatím měnit to, co prapředci ukovali způsobem pokus – omyl. Jen bych se velmi přimlouval u některého ze Slavičího háje, aby byl tak milý a do dvacátého dorazil. Na mikrofon by se hodil. Jinak budeme natáčet bez nich. A do toho devětadvacátého? No to snad z těch věrných dorazí všichni!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php