V rytmu ročních období

Ano, může být, že se moje texty z konce léta čtenářům zdají chmurnější. Už dva postřehy k tomu přišly, na oba jsem přátelům odpověděl.

Je to tak ale pokaždé, když ptáci odlétají – tedy někteří, no a slavíci s nimi.

Samozřejmě, že se to na mne přenáší, ale má to tak být a zvykl jsem si. I beseda, která mne čeká v Podještědí bude mít ten tón. Podléhám náladám zvenčí, i když ornitologii na hřebík tak docela ještě nevěším.
Však se podívejte.

Už mě to vytočilo, všechny oříšky rozkradou! A tak jsem pravil: „Dobře, ale nasázím vám kroužky, abych se dopočítal, kolik vás tady je. A taky pak na krmítku v zimě všechno překontroloval.

Chodí brhlíci od mlýna a strakapoud. Veverky zmizely v létě, to bych už asi nepřežil.

V případě brhlíků to je vlastně ještě možnost, vykroužkovat nějaké „slavičí“ kroužky typu „N“, protože ačkoliv mohou ten průměr dostat ptáci všelijací, u mě to jsou jen a pouze slavíci během roku. On ten seznam moc ani jiný ve finále není.

Brhlíci jsou krásní a stateční, nikam neodlétají. Perou se s tím tady, jak to přichází. Naštěstí ty zimy teď nejsou, takže už v únoru je slyším prozpěvovat hvízdáním. Je mi jasné, že mají okolí zmapováno a ořechy si nárokují. Však jim nechám.

Zítra u nás bude svátek historie. Přijedou badatelé na keltskou problematiku a já jim odpustím hladinu jezírka. Aby si to mohli vyfotit. Chceme vědět víc o našem domově, kór když je v místě tak tajemném. Až Jiří se svou skupinou odjede, budu informovat, kam se to celé posunulo.

Už jsem o tom tady mluvil, všímejte si kolem vás, kolik v noci poletuje můr. Některé osenice a blýskavky migrují, jsou na cestě a početně.

Zažíváme to v horách pod světlem, kde předchozí noci přilétlo k reflektoru 12 smrtihlavů!

Tyhle noci jsou udýchané, plné křídel! A krajiny o ně chudnou..