Březenský park je tradičním hnízdištěm slavíků.
Jezdím tam od samého začátku co kroužkuji a pochází odtud nejeden skvělý výsledek! Přesně dva. Důkaz o potulce před odletem pro mládě a slavičí kříženec (myslím, že tehdy číslo dvě).
Jel jsem z práce a stavil se k odchytu, na pár hodinek. Prvního slavíka jsem chytil brzy sítí, pelichal peří a tak se i fotilo. Druhý se chytit nechtěl, chytal jsem sklopkami a vůbec to nešlo. Už jsem měl končit, změněná taktika pak ale zabrala a mohlo se kroužkovat znovu. I druhý pelichal.
Kdo by v něm poznal noblesního krále májových nocí! Takhle chviličku vypadají.
Sotva jsem ho odnesl na místo, přišla bouřka, ale do auta jsem to stihnul krokem klidným. A domů jel nadspokojený.
Do kolekce pelichacích momentek a protokolů přibyl doklad č. 246 a 247. Soubor je unikátní, pořízený nákladem stovek chytacích hodin. Postupně se zdá, že proces pelichání o sobě začíná vypovídat. Obraz 246 byl zajímavý tím, že terciální (krycí) letky na jednom křídle dávno dorůstaly a na druhém teprve vypadly. I pro tyto jedinečnosti ve studiu kompletního pohnízdního pelichání adultních slavíků obecných pokračuji. A protože už o tom mnohé znám, spíše si „čtení v peří“ užívám. A myslím třeba na to, že vlastně ten jejich nový šat roste v Česku. A za rok zase tady! Slavík pelichá jen jedenkrát za rok a peří to je tudíž velmi kvalitní. Mám už dokonce fotky některých chycených meziročně při pelichání znovu. Uvažuji, že bych z toho jednou vydal kolekci, sice pro úzký okruh zájemců, ale originální. S pojednáním. Na to mi ovšem ještě chybí časová měření chytáním opakovaným u stejného jedince. Těch vlastním málo, přesně čtyři.
Je tam hezky, v tom parku. Tedy, než přišla futeř. Pak stromy praskaly ve větvích, ale držely se. Orvané lístky vzduch zvedal do výšky, žluvy kolem vyvádění mláďat utichly. Klenice se těšila na vodu a vyšlo jí to. Hned po lijavci se ze silnice tajemně kouřilo, jak ji předtím slunce naškvařilo. Než jsem odejel, přemýšlel jsem nad tím, jak je vlastně tuzemský slavičí rok krátký.
Teď bych potřeboval, kdyby to šlo, vycházet každý den a chytat. Hledat je a fotit. Abych měl pro zimu podklady. Až budou pryč.
Do sítě vletěl mladý střízlík, někde se tu narodil. Už ale samostatný, i když peří ještě řídkého. Dal jsem mu kroužek, až poletí z domova, kdyby ho někde chytli. První zimu bude u moře, to tak oni mají.
V tomhle parku se taky „otočil“ Slavík z dubového lesa kratičkým příběhem. Aby ne.
Knížky si teď nakoupilo ještě Rohatsko, když mají tu věhlasnou studánku. Tak už zbývá jediná oblast, neuhodli byste která. To byste fakt neuhodli!
Krásný zpěváček!
Samozřejmě souhlasím.