Tak, jednak je jaro až od zítra, pak tam byla kosa jako blázen a Dolní Bousov není vesnice. Ale jíva, ta se už rozzářila!
Ona dobře ví, že startovní výstřel je na ní. Tak vystřelila. Je dobře, že byla uchráněna v linii podél cesty, až k ní se tehdy kácelo. Před pár dny kolem už poletovala babočka kopřivová, dnes by to nešlo.
Vysazovaly se lískové keře a dokončoval jarní úklid. K severu letěly husy, z bahna odlétal vodouš kropenatý. Přelétali špačci s příměsí kvíčal, pokřikoval bílý konipas.
Poupata mirabelek se už také chystají pootvírat, zem, pokud do ní člověk hrábne, voní.
V Slavičím háji bývá větrno a zjara chladno. Málo je dnů, kdy lze sundat kabát, ale takové zahřejí dvakrát.
Dívám se pod keře do šera a myslím na slavíky. Pokud ti naši přežili, jsou letitými a tudíž zkušení. Přiletí brzy. Pak už tedy ani ne za měsíc. Anebo za měsíc přesně! Mají to přichystáno. Teď je to postrkuje pryč z předposlední zastávky. Poslední bude pod horami, nebo v horách.
Jak si tak prohlížím vývoj vegetace na hnízdišti, co dělají kopřivy a tak, slavíci přiletí a budou zase koukat. A půjde-li to takhle dál, brzy už na to zareagují. Budou přilétat dřív. Bylo by pěkné čekat přímo tady, až to v křoví nad ránem zašustí, jak tam spadla křídla. A ráno ho uvidět nad cestou, jak letí podle ní do daleka, podívat se, jestli snad na konci druhém nebyl předběhnut kolegou s jiným kódem kroužku. A zajímavé bude chytat slavici, jestli její loňské přesídlení odjinud bylo definitivní.
V prostředí už zpívají strnadí obecní. Ti už slaví. Máme dva páry těchto vlastenců. Vyhnízdit stihnou dvakrát, když to dobře půjde.
Z dravců jsou vidět káně a poštolky. Schází šplhavci, není vzrostlých stromů a to se muselo projevit.
Tak zítra se bežte nadýchat jara. A hezké dny.
