Protože se na odchytových stanovištích u Zlína a Jeseníku chytají ještě tahoví modráčci, ohlédneme se tady za jejich podzimním odlétáním.
Především je potřeba uvést, že na obou zmíněných místech jsou zachytávání táhnoucí ptáci neznámého původu. Zejména tohoroční (letos narození). Neznámého původu znamená, že nelze stanovit ani subspecii (poddruhovou příslušnost). Přesto by šlo vytvořit galerii náprsenek a křídel, ve vztahu k pohlaví a stáří. Zvláště u tohoročních modráčků by se takový obrazový atlas hodil. Existuje totiž ve vybarvení ohromná proměnlivost.
V mém archivu z časů, kdy začínal boom těchto elegantních slavíků, je řada zajímavých údajů právě i z předodletového období. Bavíme se zde tedy o místní populaci Luscinia svecica cyanecula.
foto: J.Klápště (obrázek nesouvisí se zde vykázanými ptáky)
Ale pozor! Tím, jak jsem se za ten čas v uvažování posunul dál a přibyly zkušenosti, ten nejpozdější pták určený jako tohoroční (M1K) – je jisté, že nebyl místní pozdržený, ale zcela jistě průtažný s přerušeným tahem, tedy prodlévající v zastávce.
Kroužkován 30.10.1988 a kontrolován tamtéž 5.11.1988. Tím jsme vyřídili modráčky cizí, neznámé a nyní už můžeme uchopit dvě data od starého páru.
3.9.1987 (M+2K) – přepelichaný, na hnízdišti.
10.9.1989 (F+4K) – pelichající, na hnízdišti.
U kontrolovaného samce lze předpokládat vzhledem k již ukončené pohnízdní výměně peří následný odlet do zimoviště, tedy klidně v prvním týdnu září, ovšem u samice, byť tedy bohužel kontrolované v jiné hnízdní sezóně (problémy?), lze s jistotou prohlásit, že neodletěla dřív než v III. dekádě září. A to je tento čas. Lze ale současně věřit v to, že její odlet je rychlý, zkušený.
Protože posuzovaného materiálu je málo, pro větší přehled bude dobré sledovat odchyty táhnoucích modráčků v následujícím čase. Ukazuje se, že i samice během migrace jsou ochotny zareagovat na hlasový zdroj ať už pod temnou či nasvícenou oblohou a let přerušit. Sledujme tedy, objeví-li se na soupiskách ještě i ptáci starší letošních.
