Budeme zavírat!

Žádné komentáře u textu s názvem Budeme zavírat!
Velikou rychlostí končí český slavičí rok, 1. dekáda září už mnoho nenabízí.
Mám-li být upřímný, je mi líto už času a paliva v autě, člověk vymetá ty lokality, k některým musí daleko pěšky a všude obraz stejný. Tedy spíše zvuková kulisa. Prostě bez odezvy. Dokonce si myslím po letech, že i kdybych někde nějakého zjistil, na celkovém pohledu to mnoho nezmění.
Jsem rád, že už bych mohl klidně tuto etapu výzkumu uzavřít. Získal jsem přehled o příletech i odlétání a to jak u ptáků starých tak i mladých. Rozdíly tušíte správně. Víc témat bych mohl uzavřít, třeba pelichání. Taky už se v tom pohledu na problematiku asi příliš změnit nemůže, tam ale ještě vydržím. Je to velmi zábavné. Veliký nedostatek, až se to tu obávám vyslovit, mám v otázce hnízdění. To ale musí počkat, nyní „frčí“ slavík tmavý. Dostává se mi totiž příležitosti druh sledovat zblízka a s tím jsem ani nepočítal.
Modráčky jsem přibral tak nějak „na volno“, když bude čas, budu se jim věnovat, když nebude, zůstane základ z minulého století.
Pro letošek – hokynářsky řečeno – budeme zavírat.
Rozvěsím v kabinetu/badatelně sklopky, tyče sítí opřu do kouta. Počet slavíků v Česku pochytaných je letos slabší, ale úkoly jsem postupně plnil. A mám i ty kameje. Pár pěkných momentů vyšlo. To ovšem i se zahraničím.
Na zimu se chystám, až opravdu nebude o čem psát, že vyfiltruju desítku největších událostí z těch ukončených třiatřiceti let. Jak na to koukám, radši desítky dvě, anebo čtvrt sta pro jistotu. Aby se to dýl četlo.
Ještě tedy jednou půjdu k jezeru, co ten invalida s finišujícími rýdovacími pery, ale už si myslím, že opravdu můžu vyřknout závěrečné souvětí:
Nebudu s chytáním slavíků končit, pořád mne to naplňuje, navymýšlel jsem si tolik podřazených úkolů, na které neznám odpověď a vědět bych to chtěl.
Jde všechno teď mnohem rychleji, neřeším blbosti. A taky mi v tom pomáhají jiní, na to bych nechtěl zapomínat. Pokoušejí svá štěstí jinde a jindy, a nejde vůbec o to, že cílem jim jsou ptáci jiní nebo všichni. Beru si od nich, kolik nabídnou. Nikdo nikdy nedělal soustředěné odchyty za tahů tak, jako v poslední době pár těch nadšenců. Ani to možná netuší, ale některá (slavičí) data jsou přímo perfektní.
Kdysi jsem byl osloven, abych založil skupinu pro výzkum slavíků. Vidím-li mnohé skupiny jiné, kterak již déle „vaří z vody“, určitě bylo dobře se vyjádřit zdrženlivě. Spolupracovat můžeme bez „střechy“, „náhradní volno“ nám stejně nikdo žádné nedá k dovybrání. A těch pár kroužků za rok?
Závěrem prosím, aby to nevyznělo plošně, jsou nějaké týmy i specialisté jsou. A těm já rozumím. Vím, co je u volby drží, vím, co jim to dává. Jen bych se za nás za všechny přimlouval, aby když se rodí aktuální tiskoviny, aby koordinujícím stálo za námahu obrátit se na jednotlivé znalce. Když jsem totiž (třeba) několikrát naslouchal expertům z Pančavy a Úpské rašeliny, neví nikdo víc, než oni o tundrových modráčcích. Mají můj obdiv a jsou vzorem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.