Kdybych byl dochazečem do školy, zděsil bych se toho nadpisu.
Samozřejmě, školáci o úkoly pro budoucí svátek odpočinku nestojí a nikdo je s nimi taky nepronásleduje. To já jsem si dal úkoly. Úkoly dobrodružné jako je výzkum sám.
Období pohnízdního pelichání slavíků, letos s pokusem zodpovědět setrvávání či nesetrvávání ptáků na hnízdišti. To je panečku úkol, to je – jak se říká – výzva! Energie mám dost třeba jen z toho, jak si místní slavíci v odborném tisku vedou v citování textů. Zejména článek o hybridní samici, uvedený v zahraničí.
Začalo pelichání, proces, pořád hluboce neznámý. Kdybych chtěl být vychytralým, řeknu, že jsem si pro letošek „půdu dobře připravil“. Nechytal jsem na hnízdištích a půjde to tedy teď. Ve skutečnosti jsem neměl čas a poznat to bylo i tady na blogu.
Ale dneska po poledni už vyrazím a těším se moc. Jen bohužel tím „odsunem výkonu“ přicházím o možnost zkontrolovat větší část starých jedinců s kroužky, letní metodou je nechytím. Ani toho italského ze svahů Baby, pokud se vrátil. O jarním VPZ se nám to nepovedlo, dva nějací „chytří“ tam přebývají a teď už budu bez šance. Co naplat.
Přitom samozřejmě budu dál ověřovat teritorialitu usazených adultů. Zdá se značná, ale pěvců takových je víc. I ona nesnášenlivost může být zčásti odpovědí na poloprázdná hnízdiště poslední pobytové fáze slavíků.
Jediný úkol, který mám ještě jiný, vylézt v městě na Klenici na čapí hnízdo.
Staří čápi odletěli, mláďata uhynula. Abychom věděli, o co jde, je potřeba tam vlézt. Mohou být znovu přimotaná provazy na vázání slámy a sena. Tam to tak bývá, jen v minulosti jsme zatím vždycky přišli s kroužkováním včas.
Znát to chtějí i pozorovatelé v okolí, jsou smutní.
Abychom ale nekončili temně, pořídil jsem pro vás obrázek v mlýnské zahradě. Takhle to tam funguje.