Jestli letošek nechystá nějaké překvapení. Duben se blíží k polovičce (13.) a slavíci hlášeni nejsou.
Ani my při cestě z města jsme objev neučinili, navštívili jsme tři letos zatím nekontrolované lokality.
Kdo sleduje ornitologická pozorování na webu, vidí, že už jsou hlášeny druhy, které slavíky opravdu doprovází. Kukačka, pěnice slavíková, rehek zahradní, bramborníček hnědý. Některé další nejmenuji, od autorů šlo o přehmat.
Jiné roky už slavíci „byli“, začíná to tedy zajímavě. Jen ale nešířit paniku! Ono to přijde. I když na Maltě těsnou převahou odhlasovali pokračování mrzačení jarních migrantů (v duchu tradice), může být hůř.
Jeli jsme z plechového města zadem po jedné takové zničené cestě a potkali koroptví pár. Už k nim spěchá nová silnice! Vzpomínám si na ty koroptvičky, byly v knížce pro první třídu socialistického vyučování. To se taky stačilo podívat z okna a už je člověk slyšel. Taky pamatuju později na vojenském letišti západního okruhu, že tam byly početně mezi hangáry ještě v konci 70. let. Gumáci tam na ně pořádali hony. Jedna zmrzačená, co jí zbyly rychlé nohy, mi přiběhla až pod okno dálnopisné stanice. Pak ji přeci dostihla a sežrala erární kočka.
Zamýšlím se nad tím, jak to s tou naší krajinou dopadne. Dneska jsem si přečet´v diskusi pod článkem o zdivočelém vybíjení stromů větu, že si stromy stouply do cesty špatný generaci. To mi přijde přesný.
Taky jsem navštívil lokalitu, kde loni už dokonce zmizelo od můstku vinglový zábradlí. Myslel jsem si, třeba teď s tou novou zákonnou úpravou, že ho tam zas někdo vrátí. Kdepak! Místo toho i tam krajní trnky pěkně začistili, aby na reprezentanta současného věku bylo dobře vidět. To zábradlí tam bylo už tenkrát, když mě máma napomínala na kočárku, abych se po cestě víc držel. Jezdili jsme tudy na šípky. Přežilo zábradlí po celý čas, nikdo za ním prachy neviděl. Až henten český kapitalizmus! Vymyslel jsem provolání: Šťastna místa, kam nevede cesta!
Slavičí blog má teď navštěvovanost, protože každý čeká, je zvědav. Uvidíte za dva týdny, to už budou všude. Napíšu sem pak „manuál“, jak slavíky hledat, protože už takové dotazy byly.
Anebo to dám hned.
— Tam, kde je lze očekávat, je dobré za nimi vyjít před koncem dubna po setmění. Lze i na bicyklu, pokud vaše přilbice nebrání poslechu a vypnete-li blikače. Jak se blíží máj, slavíci se nešetří. Kdo se v noci bojí, může ve dne, ale tam pozor na pěvectvo ostatní. V tu dobu si zanotuje i strakapoud!
Ono i v noci, samozřejmě, že nepějí jen slavíci. Přijďte na VPZ a povíme si o těch ostatních.
Stalo se kdysi, že volal člověk a tvrdil, že jejich slavík je divnej. Říkám, pozor dejte na drozda, zpívá ještě dost potmě, když je v ráži. Zpěv je od slavičího tvrdší. Až se málem urazil – že drozda zná!
To ještě záznamy nešly posílat éterem, tak jsem se tam rozjel (zpravodaj byl regionální). Radši už zvečera. Drozda jsem nejen slyšel na topolu, ale i viděl, a protože mne čekala káva na stolku, formoval jsem „diplomacii“.
Setmělo se, hostitel měl dál ucho k topolu a byl nápadně nesvůj. Nad zápražím klepla o lampu můra, až prach z křídel spadl na stolek. Muž odřenou osenici odehnal a jak byl v tom mávání, napřáh´znovu k topolu. Tam se totiž zpěváci mezitím vystřídali a nastoupivším byl slavík tmavý! Domácí se rozzářil – tenhleten to byl! No ale ráno u těch vrbiček s vyčáhlým topolem už slavík nebyl. Chytil bych ho pro něj na krátké pogratulování.
Inu čas, který žene přes naše kraje ptáky průtažné, nemůže být jiným, než jedinečným! A ten žijeme.
Hezké užívání.
— A protože jsem toho příliš neporadil, přidávám bonus.
Prosímvás, já jsem o tu knížku zase ve štelářku ovadil, tak jsem ji tam nemoh´jen tak vrátit.
Míla Nevrlý – Kniha o Jizerských horách.
Někde se po tom podívejte v antikvariátu a jestli budete spolu, nalistujte třeba kapitolu o ptáčnících. Anebo si vemte dovolenou a sjeďte to šusem celé. Uvidíte.
A to si vemte, že moje řeka právě tam pramení. Leží tam ještě sníh. Jasně, že to z ní poznat i tady u nás. Líp si po vlasti vybrat už nemohla.
— Tak přeci ne. Když se podařilo přistoupit na web, první slavík už tam je. Je ze Znojemska. Gratulace.
