To si říkám často, a protože ta místa znám z návštěv, přesně si z hlavy „vyjedu“ potřebný úhel pohledu.
Třeba večer, opravdu, najednou mám chuť některé chvíle tam prožité vrátit a vyvolávám vzpomínky. Kdybych nemohl najít, mohu si vypomoci fotkami – a pozor, i třeba pohledem z auta cestou po oblasti. A jen se usmívám, když vidím, jak nad Žantovem v krásném slavičím hnízdišti už svítí jehnědy lísek. Naběhly si? Však ony nějak vyjdou.
Co tím chci ale říct hlavně?
Jde z toho zvláštní síla, dokonce jsem nedávno četl článek o podobných energiích. Mám radost, když odborník nějak ještě víc pojmenuje to, co obyčejný člověk návštěvou zažije. A cítí. A tak jsem se dnes probudil a říkám si s pohledem za první kopec: „Jakpak tam dnes asi je? Spadla už bříza na skaličce, ten kvartýr strakapoudů?
Občas někdo zavolá o informaci, co bude letos za akce. Myslím, hlavně pro ty zblízka, že už můžu naznačit.
Hodně je to omezeno, bohužel. Vše se odvíjí od květnového pobytu v slavičím zahraničí (i proto jsem s lítostí musel odmítnout noční výpravu za slavíky v Praze).
Vítání ptačího zpěvu bude a to tradičně první májovou sobotu. Na kopečku. Jsou tam docela vzácnosti a v lese jsme dlouho nebyli.
Besedovat budu jedinkrát a to tady v Kněžmostě. Na Den ptactva, tedy měsíc před VPZ. Nikdy jsem tu nereferoval.
Během první půlky roku konečně snad dojde na pěknou událost, to ale radši napíšu, až se budeme blížit, anebo to uslyšíte z regionálního rádia. Objevím se tam asi brzy. A to bude k veřejnosti moje poslední pozdravení.
Ještě jsem si uvědomil, že postavíme tabuli v Slavičím háji, aby bylo k poznání, kam to míří.
Místní slavičí rok zahájíme už ale kolem půlky března, vyjdeme si na modráčky do slatí. A v dubnu už budeme „počítat“. Rekord se dostal (už jsem to psal) do první dekády, což je ohromující. A není to tak, že by se někde „utrh´“ nějaký šílenec a letěl si zažít běs mnichovohradišťského časného dubna. Hned potom už totiž záznamy přibývají: 12., 13., 15. Tak uvidíme, myslím, že se zas nikam krásně neposuneme, že rekord odolá.
Uvítám z okolí i jakékoli hlášení, když ho nahrajete alespoň kousíček, nebo uvedete, že zpěv je noční, budu-li mít čas, ty rané ověřím.
Tak příjemné vyhlížení, protože venku už to zpívá!
Až půjdete na procházku, zastavte se v slunečném odpoledni někde u potoka, se stromy a nejlépe i s keři. Bude-li jeho dno mělké, nejlíp kamenité, oči pak nebudou chtít jít s vámi domů.
