Jak to jde dohromady? Za komunismu by to bylo úplně jedno. Naši nebyli mezi vyvolenými a po mě – coby začínajícím ornitologovi – se tak kdejaký trouba s rozkoší svezl. A jakoby neměl být pádem režimu konec, na přelomu století se příkoří připomnělo. Nasbíral jsem rychle zkušenosti i protiargumenty, kdyby náhodou… Začal na sobě ještě víc pracovat a seznamovat s výsledky veřejnost. A získávat ji na svoji stranu. Přišel též zájem některých osvícenců z vyšší politiky a to bylo nadějné. A stav trvá.
Daleko lépe se mi dnes chodí do přírody, když mám podporu primátora města Boleslavi i jeho zástupce. Můžu se bez obav věnovat bádání, reprezentovat region jak nejlépe dovedu a dělit se s publikem, jež o to stojí.
O těchto senátních volbách už věřím, že najdu pro svého kandidáta v rodině podporu plnou. Potřebuji, aby za mnou stál člověk, jehož tým se mi osvědčil v již zmíněném vztahu; aby to byl současně i kandidát, který má reálnou šanci na účast v užším kole. Vím, že sotva napraví podle mých představ MŽP s jeho šílenostmi (zejména na Šumavě), ale na regionální úrovni se na spolupráci docela těším. Už proto, že z jiných stran jsem nikdy nabídku nedostal. Tady přišla už druhá. A co se týče otrávenosti z vrcholové politiky – každý vidí sám, jak to je.
Třeba můj hejtman! Čekal bych od něho mnohé. Že však v zápalu vygradované sebestřednosti načasuje politické harakiri s takovým citem do předvolebního klání, mne přeci jen trochu zaskočilo. Napadlo mne též (vyjádřeno „fejsbukovou“ terminologií), jaké by asi v současnosti muselo na jeho pracovišti zavládnout zděšení, kdyby po ránu všechny monitory pracovních počítačů přinesly s jeho obrázkem i pokornou žádost o „přidání do přátel“!
Tedy podtrženo: Též hejtmana si přeji jiného! Takového, který mne politickou polarizací zkusí ochránit od urážlivých výkřiků o živnostnících, z rozsvačených hub odborových předáků.
Z těch náměstí se šířil chvílemi povědomý strach. Ne z protestování obyčejných lidí, nýbrž z jejich zneužití bandou „lehkoživků“!
Byl jsem vždy od středu doprava. Není to pro mne v současnosti úplně jednoduché (s ohledem hlavně na „zelené“), ale směr měnit nemíním. Držím palce oběma lodivodům z boleslavské radnice – a vás přátelé, nikoho k ničemu nepřemlouvám.
::: Na večer připravím už zase slavíky. Politickou glosu jsem tak nějak dát musel, abyste do mě viděli. Tak zase večer!
