Přerušené pelichání u slavíka?

Žádné komentáře u textu s názvem Přerušené pelichání u slavíka?
No, to by tedy byla docela síla! Tak to tu ještě nebylo.

(Omlouvám se znovu za příkře odborné téma, vyvážíme to jindy třeba zdůvodněním, proč pro nadcházející senátní volby podporuji boleslavského radního A.Beznosku. Bude to zajímat především ty, kteří sem na slavičí blog přestupují odkazem právě z jeho webu).
Pojďme ale za tím dnešním překvapením. Měl jsem v podvečer v tom dusnu chvíli a tak jsem po práci zajel na dvě hnízdiště ke Koprníku. Oba odchyty se týkaly samců, oba jsou k zaznamenání. První proto, že slavík má jedno bílé pírko na ohbí křídla (mám už takových důkazů řadu)…
…a druhý proto, že je prostě výjimečný.
Slavík v místě ještě nedávno zpíval, teď se tam v tom zčásti rákosinném lemu staral nejméně o jedno osamostatňující se mládě. Nepřekvapilo mne v síti zjištění, že jde o samce, jsou často v péči svědomitější, překvapil mne však stav jeho pelichání. Nabízím detail křídla a hned jej okomentuji.
Pták musel začít pelichat po půlce června (mezi prvními). K dnešnímu dni mu dorostly (oboustranně samosebou) 10.-9.RL; v délce 58mm dorůstá 8.RL. Za normální situace by mu dávno vypadly další dvě ruční letky a sestupně k okraji křídla by dorůstaly. Tady ale nic. Následující (7.RL) je původní a pevně drží v křídle. Proces výměny se dávno zastavil a dokončuje pouze růst oboustranně jediné(!) ruční letky. Pozoruhodná je řada loketních krovek, která by jindy byla kompletně vyměněna hned zkraje. Nyní od nových (poměrných k letce) se jen zvolna „boří“ další. Že jde o improvizaci v reakci „na něco“ potvrzuje i výměna-nevýměna ostatního peří obrysu. Rýdovák je původní, břicho dosud nepelichá, pouze na hřbetě v jedné z řad peří obnovuje.
Anebo jde o výměnu značně vleklou. Pokud by však měl pelichat tímto tempem, letěl by koncem září! Takto jsem viděl včera pelichat třeba pěnici hnědokřídlou. Ale ty fungují v docela jiném schématu výměny!
Temeno slavíka je podivně zcupované, rýdovák drží v toulcích. Pták vyletěl okamžitě na ztišený jarní zpěv do sítě těsně při zemi, bez hlasových projevů. Později se s ohledem na usazené mládě nedaleko ozýval varovným hvízdáním, stejně tak po okroužkování. V místě se trvale zdržoval, vztah k volajícímu mláděti byl evidentní. Samice zjištěna nebyla.
Proč se proces pozastavil a co bude dál po ukončeném hnízdění?
Proč začal s výměnou v čase, kdy vrcholila péče o mláďata? A je to vůbec otec od mláděte? Bude pelichání pokračovat podle klasického scénáře a bude vůbec dokončeno – uvážíme-li, jak kvalitní původní šat je měněn? V případě tohoto samce jde o většího slavíka (tarsus 29mm; RP 74mm), nejspíše tříletého, s tvarem křídla shodným pro L. megarhynchos.
Jedná se o první zjištění takovéhoto vývoje pohnízdního pelichání v rámci mého zaměření.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *