(Nebude to o politice, nebude to ani o šmírování po koupalištních kabinkách)
Období pelichání dospělých slavíků obecných nabízí pozoruhodné momentky.
Je s podivem, jak proces ovlivňuje předešlá úspěšnost hnízdění a samozřejmě též míra zapojení do něj. Mám na mysli jedince, z jakýchkoliv důvodů vyskytnuvší se mimo aktivní účast na hnízdění. Dále zjišťuji i případné rozdíly mezi pelicháním MM a FF.
Už jsem dříve zmínil, že obdivuhodná rychlost procesu pohnízdního pelichání slavíků nespočívá ani tak v rychlosti růstu peří, jako v razanci vypadávání po sobě jdoucích velkých per. I proto slavíci v určitém období létat nesvedou a během procesu celkově přeletují neradi. Povětšinou se ukrývají v nejhustší vegetaci hnízdišť, kde tráví sběrem a péčí o peří celý aktivní den. Z místa se vyplašit nedají, na provokaci reagují zřejmě pouze ti z jednopárových hnízdišť (neznalí sousedů) a to ještě sporadicky. Registruji však v rámci výzkumu takové případy.
Teprve vyhledávání a chytání pelichajících adultů pro kroužkování, měření a fotodokumentaci, odkrývá mnohé zajímavosti ze života slavíků. Tak se může přihodit, že v jednom místě se chytne stará F s nažinou č.4, provázející ještě nějaké to mládě, která je ve velmi zachovalém a ještě kompletním šatu z loňska. Jinde chytím jinou (2K) s peřím značně odřeným a dávno měněným ve fázi středu rýdováku a ručních letek, s zarůstající nažinou (tedy č.5). A samec, k ní zřejmě patřící, je již s pelicháním až ve fázi měněné první loketní letky, se všemi ramenními a kompletním rýdovákem. S rovněž zarůstajícím břichem, ale tak trochu jinak (určování však je nejisté, dávám ke každému otazník). Vše, co jsem zmínil, má zcela zásadní vliv na letní odlet do zimovišť. Tam jsem si už výzkumem jistý docela.
Sledování a výpočty rychlosti růstu velkých per jsou mírně zavádějící, nevím zda si vůbec mohu dovolit vyslovit podezření, že v různých fázích výměny je rychlost různá (s ohledem na rozsah peří obnoveného a ještě původního). Uvidíme, zda k těmto vzácným důkazům pořídím letos klíčové; jde o hlavní úkol této části výzkumu a dnes se mi podařilo na velmi malé lokalitě (Březno) sítí odchytit oba rozpelichané rodiče. Je zde naděje, že další návštěvou bych mohl uspět kontrolním odchytem a unikátním porovnáním. A kdybych to ještě zopakoval – ani nedomýšlím…
Pelichání slavíků je poslední fází výzkumu, rozhodně však nelze říct, že by nebylo vzrušující. Potřeboval bych však času daleko víc, než si ve vrcholící sezóně řemeslné mohu dovolit. Ale výzkum slavíků Mladoboleslavska tímto málo poznaným tématem dostal v posledních letech další potřebnou hvězdičku kvality. A bude-li mi připadat, že po roce „12“ už schémata křídel a záznamy doprovodné spolu více mluví, připravím kapitolu k opublikování. Fotomateriálu mám zhruba na dva životy. Už jej z opatrnosti rychle zálohuji. Zlatá digitalizace!
