O pelichání jinak

Žádné komentáře u textu s názvem O pelichání jinak
Ústřední téma těchto dnů vyložím též pro vás, kteří ornitology (zatím ještě) nejste.
Slavíci musí před cestou vyměnit peří. Dospělí všechno, mladí některé. Dospělé proces značně omezí, mladé nikoliv. Chodím za nimi v těchto horkých dnech, abych pochopil víc.
Dnes o prvním svátku jsem navštívil jezero v Sukoradech. Tam se vždycky pěkně chytá, jsou tam pěšinky od rybářů a rád s nimi prohodím pár slov (s rybáři). Po roce je to milé. Jsou to nadšenci jako já. Nemůže jim (ani mě) vadit, že z vysoko usazené lávky odletují do hloubky koupající se děvčata (i chlapci). Zatopený lom je tu pro každého! I pro slavíky.
Maliny na severní straně svítily z buřeně a ptáci je lačně polykali. I mladí slavíci. Tak jsem jich pět chytil a okroužkoval. Zajímalo mě, zda už pelichají. Pelichají.
Těm z vás, co se v peří vyznáte, jsem chtěl ukázat nové zajímavé křídlo. Tady je. Docela síla v samém začátku pelichání! Schémata jsou k tomu, aby se (občas?) nedodržovala.
Ale my pokračujeme dál.
Je krásné, chodit tam v tomto čase. Jen málokdo ví, jak úžasně třeba voní po dešti zahřívaný pšeničný lán. Nechci si tu hrát na poetu, ale je to tak. Ty klasy ještě nejsou docela zralé, ale asi tím odpařováním vody vzniká nádherná vůně. Jsou to věci, které by nám normálně unikly. Nejsou asi tak docela pro nás, ale vyplatí se i nám o nich vědět. Fakt bych si to ještě někdy rád vyzkoušel.
Dnes jsem ještě chytil slavíka, přesídleného odjinud. To vždycky potěší. Není zdaleka, jen od Husí Lhoty z roku „10“. Letos tam nebyl, takže není důvod podezírat jej, že přesídlil za pelicháním. Prostě se přestěhoval. Byl zatím nejrozpelichanější, jakého jsem letos viděl.
Je tam krásně, v těch Sukoradech. Dřív jsem tam v létě pravidelně prohrával a nic nenachytal. Teď už mi to jde. Když jsem jich měl sedm změřených a vyfocených, jel jsem domů. Už to v tom úpalu nešlo. Kolem sletovali nádherní hřivnáči do obilí a tak jsem ještě na konci pod hrušní zastavil. Líbí se mi tady a když mám v hlavě volno, přemýšlím, jak to že se slavíci přeci jen neposunou početněji až k Turnovu? Co v tom vězí? I v tom je tohle místo úžasné.
Boleslavsko – chrastí to tady plechem, ale k žití to je.
Nad Kněžmostem si včera večer zase natloukla hubu o Hrádek bouřka. Ta panečku zdrhala! Jak se tam ty šutry nahřejí, Kněžmost nedají. Je mi líto všech po republice, co nemají Hrádek.
Dobře jsem si vybral. Jo, vlastně ještě tam musím letos na slavíky. Tak třeba zítra.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *