Třeba se připravit. Jaro už se chystá. Ptáci začínají zpívat, domů se ráno vrátila konopka. Už taky zpívá. A dívá se k jihu. Není to legrační? Víte proč? Tak tyhle zákony uznávám!
Kdo by teď necítil sílu, je zřejmě mrtev! Slavíci ještě chvilku času mají, na cestě už ale jsou. Budou muset přeladit žaludky na českou kuchyni. Myslím, že se těší. Začne 30. slavičí rok.
Chodím se dívat na kopřivy, jestli už se slavíky počítají. Na hnízdištích kolem silnic přibylo nepořádku, už se s tím ale rozčilovat nebudu. Teď se to myslím zlomilo, lidi rezignovali. Ono se není čemu divit, ale glosovat politiku tady nemíním. Ani to zhmožděný ministerstvo pro přírodu. Pojďme od toho. Moc si všechno beru a nemusel bych to přežít. Hledám pro sebe nějakou cestu z toho monstrózního zklamání. Zalezu do roští, koukal jsem, nějaké ještě zbylo.
Osmadvacátého dubna budou místní slavíci hostem Nočního Mikrofóra na „Dvojce“ ČRo. Půl druhé hodiny – až do půlnoci. Je to přímý přenos a jen doufám, že se lidi nezeptají, jak se mi tady s tím znamením Ryb žije. Rozbrečel bych se.
To už budou cestou ku Praze mistři zpívat. Jsem zvědav.
…
Zájemci se už dotazují na květnovou vycházku. Doufám, že zas nepřijde 70 lidí (úsměv). Mě by to až tak nevadilo, stejně se rozdělují do skupinek. Kdo se s kým dlouho neviděl, kdo co zažil a tak podobně. Vadí to ale jiným a „důležitým“, jak jsem si přečetl. Napíše to takový, kdo akci nezažil, kdo veřejnost na tu svou (kdyby ji dělal) z pohledu etiky snad ani pozvat nemůže. Kdo neví, jak o tom později děti vyprávějí, jak v předjaří už dotazují rodiče, jak se těší i na těch pár barevných šutrů a na vyzkoušení foťáku, který třeba i proto dostaly pod stromeček. Takhle já si představuji hledání ztracené cesty k přírodě, krajině domova, k sobě samému!! Neměl jsem to nikdy na Mladoboleslavsku lehké; v ornitologické společnosti i kroužkovací stanici to z přelomu století pamatují. A nechci si už vůbec stěžovat primátorovi, přestože se s ním zítra sejdu. On si mé práce váží a chce ji po svém ocenit. Nikdy jsem nikomu nepochleboval, je ale fakt, že tenhle doktor je z úředníků jediný, kdo si toho za třicet let všiml (myslím tedy – v laskavém pojetí slova). A to se mi u něho líbí.
Sejdeme se spolu na VPZ po dvanácté v řadě. Půjdeme k Jizeře, do míst, kde připomíná polskou Prosnu – divoký ráj příbuzných slavíků. Je to u Bakova a „Povodí“ si toho zřejmě ještě nevšimlo. I proto tam jsou ledňáčci a cestou k místu samozřejmě slavíci. Sraz v sobotu 5.5.2012 v 7(!) hodin u městského hřbitova v Bakově nad Jizerou. Parkujeme v místě. Ostatní už znáte. Bude to zase hezké. A děláme to zadarmo – to ale vy, co chodíte, už víte. A zadarmo to bude dál, vím dobře (a vy to víte taky), že příroda nás zchudnout nenechá! Jsme jí příliš blízko.
A ještě mám jednu radost: výstavou v městě na Klenici provedu málem půlku bousovské školy a z Kněžmostu se chystají také. A protože se pohybujeme stále v tržnějším prostředí – musím o tom začít i já mluvit – tedy: I to dělám zadarmo(!), nebo spíše se přepravím v neplaceném volnu za své. Ta informace není pro vás, míří zase k těm druhým.
Podívejte se ještě jednou na tu šťastnou konopku na střeše a mějte hezké opravdu pozdní předjaří!
Vazeny pane, zacatek letosniho roku je pro mne obdobim zvyseneho pozorovani vodniho ptactva. Objela jsem s dcerou nebo s manzelem nekolik rybniku a videla poprve z blizka husy velke na Vrazde a na Zrcadle. Pozorovala jsem z blizka rohace lovit ryby a plachtit motaka primo nad hlavou na rybnice u Vas v Dolnim Bousove. Divala jsem se na rybnice v Pecicich na bilou volavku v pomalu se snasejicim snizku. Dcera na Pilskem rybnice videla patrne husu belocelou, ja jsem se bala vylezt na posed. A ted lezim po operaci a ziju z toho a planuji nejake akce, az budu fit. Jsem rada, ze na kveten planujete ornitologickou vychazku, snad to pujde. Snazim se nalakat taky syna, mame doma hvezdarsky dalekohled Meade, aby zkusil, jestli s nim nepujde pozorovat ptaky. Treba by se chytil a chodil vic ven a zajimal se o prirodu. Mate pekny blog, jsem rada,ze jsem ho nasla. Jsou stale lide uslechtili, jen se nejak hur hledaji. Pan profesor Kaderabek z gymnsia v MB rikal,ved osla do Parize, kun z neho nebude. Kdo jednou zmrsi strom, s tim uz si nemam co rict, to je zas moje trapeni. Preji hodne peknych chvil v prirode. Zdravim, Eva Egertova
[1]: Děkuji vám za ohlas. Můžete-li, sdělte prosím, jak jste blog našla. Rád bych vychytal chyby v přístupu na něj a vylepšil povědomí o něm. Jak se slavíci blíží k Mladoboleslavsku, přibývá návštěv i regionálních. Rekord v návštěvnosti padl právě dnes. O VPZ všechno tady visí, jinak se můžete ptát. Pozorování jsou pěkná, zvláště v této době doporučuji vůbec nezavírat oči! Ve vzduchu jsou nádherné věci. A k těm stromům: Z mých míst je mám taky načteny a jakmile některý zmizí, je to pro mne bolestivé. Tam by přeci mohly zůstat, alespoň tam. Krásný čas a těším se na případné setkání v květnu či při poslechu Mikrofóra 28.4. až do půlnoci. Pavel Kverek.