V roce 2003 se přijel kolega Jarka Klápště optat, nebude-li vadit, když se svojí ženou začnou chytat v Podolí, na Mnichovohradišťsku. Nevadilo mi to, přestože šlo o místo nejzazšího výskytu slavíka obecného v oblasti. Věděl jsem, že s ním se dokáži vždy na čemkoliv dohodnout. Jarka vloni bohužel zemřel. V ornitologii si na něj mnozí vzpomněli, tady na Turnovsku si nevzpomněl nikdo. Tak jsem mu alespoň věnoval článek v sborníku Od Ještěda k Troskám. Jeho ženě jsem jej předevčírem odvezl, abych ji potěšil. Chtěl jsem za návštěvu získat výpis slavíků v Podolí pochytaných, a paní Pepička mi je vyhledala a poštou čerstvě poslala. Odvezl jsem si i unikátní chytací zařízení, které Jarka nikdy nepoužil a dostal jej od jiné (již nežijící) legendy – Zdeňka Jóna, s kterým byli přátelé. Měl vůbec, jako významný ornitolog této oblasti, po republice řadu věhlasných přátel a byl jsem vždy šťasten, když se z chytacích akcí na Českolipsku u nás v podvečer zastavili na kafe. Sedávali jsme pak v pergole a v těch dvou nadšencích jen zvolna dohasínaly chvíle od sítí. Teď jsem v tašce koukal na náčiní chytače, které pověsím v kabinetu na čestné místo. Jak chytře vymyšleno bez pevných spojů! Pradávné sklopky – tak to je sen! Doma jsem se však těšil na výkaz slavíků a ten nakonec promluvil řečí, s kterou jsem vůbec nepočítal.
Slavíků manželé nenachytali v tom nádherném místě za Hradištěm zase tolik, navíc, když ze seznamu vyloučím jednoleté „potulkáře“, zbude opravdu málo. Tam to ale vězí, tam jsem ten objev vyhmátl! Jako ty zlatinky v odplaveném písku, jichž jen pár – ale jak potěší!
Nejprve si ale blíže představme ono místo za hoškovickým letištěm. Menší rybník s buření, přecházející v ještě divočejší zahradu statku. Podél cesty další lemy křovisek s tonoucími ovocnany. Že by tudy podél Českého ráje netáhli do Polska tmaví slavíci? Klápšťovi je samozřejmě nachytali – a znovu vyloučíme tohoročního jedince a už začneme hodnotit. Ještě poznamenám, že hnízdiště slavíků to je sporadické.
Slavík tmavý (M+1.K): chycen 21. května 2005 – co si o něm myslet? Nebyl jsem u toho, ale začátek III. dekády května je provokativní. Mohl tam být i v dalších dnech? Nevíme.
Slavík tmavý (F+1.K): chycena 4. června 2007 – tak to už je ale opravdu síla! Určena podle nažiny, co to znamená, je jasné. Teď už zbývalo projít v seznamu jen slavíky obecné. Chytací místo u rybníka znám, pokud tam slavík hnízdil, nebylo jich víc, než jeden pár na pobřeží.
Slavík obecný (M+1.K): chycen 4. června 2007 – tedy ve stejný den (!) na stejném místě! Nevím, kolik desetin procenta oželím na možnost, že spolu ti dva nehnízdili! Jiného slavíka tam v chytacích dnech nezastihli. Dopíšu ještě slavíka, zřejmě jednoho z posledních, kterého Jarka v životě stačil okroužkovat. Tady je.
Slavík obecný (M+1.K): chycen 9. května 2009 – pokud byl pták starší dvou let, velmi pravděpodobně v místě hnízdil. Nemám přehled o chytacích dnech kroužkovatelů, nejsou však ve věci důležité.
Závěr: Zdá se, že se díky pečlivosti v kroužkovacích denících manželů Klápšťových podařilo zpětně dohledat případ, kterých – jak tvrdím – nemusí být nijak málo a které tolik svádějí k domněnce o hnízdění slavíků tmavých! Zatím jsem se vždy „bohužel“ dostal „pouze“ k smíšeným párům a v případě uherské samice to začalo tehdy u staré Metuje, s partou milých kolegů z VČP. Jim zejména tedy prostřednictvím slavičího blogu sděluji, že problematika českých slavičích kříženců dostává v mém výzkumu po letech zajímavý rozměr. Dnes jsem totiž obdržel od jiných milých spolupracovníků mail, že článek o zástihu hybridní samice (podepřený analýzou), byl konečně, v zemi největších slavičích znalců, posuzovateli přijat! Tak to je opravdu milé a povzbudivé.
Poznámka: Do příletu „Klápštěho slavíka“, který je dosud rekordmanem v časnosti (10.4.), zbývá úsměvných DESET dnů! Návštěva v Železném Brodě přispěla ještě k jednomu vyjasnění, týkalo se právě tohoto letitého CESového slavíka od Žabakoru. Tušíme proč v tak vysokém věku přesídlil jinam. Ale to snad až někdy jindy, až nebude o čem psát.
