Do příletu boleslavských slavíků chybí necelý měsíc! Čekání si ukrátíme zamyšlením nad schématem návratu samců a samic. Je očekávatelné, že prvními slavíky budou jako vždy starší samečkové. Existují však v databázi dva případy velmi časného návratu samičky; aniž bych ta data vyhledával, pojďme si říct, co za tím může být. Již jsem to tady zmínil, tajemství spontánního návratu dokonale připravených samic spočívá – buď v dosud neznámých „sběrných stanovištích“, kde počkají a „nazrají“, anebo v taktice pomalejšího postupu, s kratšími zastávkami, delším doplňováním energie a následně menším výdejem. U víceleté samice od Dolního Bousova z prvních let specializace lze pochopit, že vztah k místu hnízdění ji poháněl domů bez ohledu na to, bude-li již z místa znít zpěv či nebude. V roce 2009 se však přihodila věc méně pochopitelná, ve společnosti velmi časně přilétnuvšího samce byl chycen slavík, rovněž v poměrně časném termínu, který byl dokonce dvouletý a podle biometriky se zdál být samicí. Později chycen pro ověření již nebyl.
Výsledek z tohoto krátkého pojednání může být ten, že nic v přírodě neplatí bez výjimek anebo, že na některé odpovědi tak hned ještě nedosáhneme.
A proč jsem si na téma vzpomněl?
Prvními rehky domácími, kteří se tu po poledni ukázali, jsou překvapivě dvě samice. Zda zůstanou, nebo protahují se ukáže. Věděly o sobě a bylo vidět, že cestují společně.
