Vepsáno do peří

Žádné komentáře u textu s názvem Vepsáno do peří
Centrální ornitologický web hlásí od včerejška (17.3.) prvního modráčka. Je z Řežabince. Návštěvníky těch stránek jsem pozval k diskusi sem, na slavičí blog. Pojďme k výzvě kterou jsem tam zanechal, pojďme se seznámit s touto zajímavostí. Za snímky děkuji Pavlu Světlíkovi, kterého jsem tehdy o zdokumentování zajímavého jedince požádal.
U červenky obecné se skvrny na krovkách mohou vyskytovat i u starších jedinců. Pro modráčka je ale kupř. Svensson uvádí ve vzácných případech také. Sám jsem přesvědčen, že jsem byl svědkem stejného úkazu. V takovém případě (viz i obrázek) nehledáme v řadě krovek ono rozhraní pelichání – není tam, jde o jiný šat. Tady na křídle si můžeme také prohlédnout, jak velké rozdíly v nových a starých skvrnách jsou či nejsou.
U modráčků bude tedy dobré, zvláště až potáhnou ti v prvním šatě, sledovat odstín krovek – pozor, krajní lemy prvního peří budou již obroušeny! Rozdíl však najdeme i v stavbě krovky, „první“ (z šatu mláďat) budou užší, s vypouklejším zakončením. A mohou být kratší ostatních.
Věk modráčků a vybarvení nársenky – to by byl „tanec ne ostří nože“! Nejsem si zcela jistý, že neexistují mladší ptáci s dostatkem barev v „pruzích“. Nehledě na to, že v čase jarního průtahu nejsou zcela jistě všechny náprsenky samců „vyzrálé“. Nejlépe za vše to snad vystihuje ona „hvězda“. Tam už mi kroužkovatelé jistě za pravdu dají.
Vzpomínám, jak jsem tehdy u prvních setkání s tímto fenomenálním slavíkem prohlížel třeba i chodidla běháků a u těch nádherně vybarvených samců nacházel plochy bíle vyšisované zatímco ti dvouletí měli chodidla žlutavá, ale daleko jsem v tom hledání nedošel. Čekám, že třeba Z.M. se k tomu tady vyjádří, diskutuje prospěšně, vážím si ho pro jeho moudrost.
Využiji toho a zase průběžně poděkuji za návštěvnost, je mi jasné, že teď bude stoupat, co nevidět tady praštím do klávesnice a vyrazím k mokřadům. Proč jsem to ještě neudělal? Bez mlžení – čekám na „silnější data“, nemám tolik času. Poctivě jsme chystali VPZ, děláme to tak s Tomem už řadu let. Moc nám na tom záleží; půjdeme po jedenácté a lidí přibývá. Vím, že si nevymýšlí když říkají, že se těší. Sehnal jsem výstup od znalce obojživelníků, bude to tam v tom starém lomu ještě síla! Tak tam při chytání králíčků do těch jezírek hrábneme i síťkou, aby lidi viděli, co jsme doposavad nestačili zničit. Ani ty druhy radši jmenovat nebudu, jde fakt o klenoty – jestli tam tedy po těch letech ještě budou. Dopoledne bude zase o nádherném hledání – a vím, že i nacházení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php