Křížení příbuzných slavíků

Žádné komentáře u textu s názvem Křížení příbuzných slavíků
Přestože bylo specialisty v Krkonoších prokázáno i křížení mezi dvěma subspeciemi našich modráčků, tyto stránky se budou věnovat pouze hybridizaci slavíka obecného a tmavého.
Téma jsem si začal osvojovat v konci minulého století (1992), kdy jsem prokázal smíšený pár slavíků v zájmovém území na lokalitě Koprník. Z nedostatku času či z obavy, abych toho snad neobjevil příliš, jsem tuto příležitost nevyužil, ptačí rodiče pouze okroužkoval a určil. Mláďatům v pobřeží rybníka jsem pozornost nevěnoval vůbec.
Další příležitost se naskytla v nivě staré Metuje u Jaroměře (1997), poblíž Jozefova, kde jsme spolu s kolegy z VČP měli možnost nahlédnout do hnízdění jiného smíšeného páru, kde byla později Tomášem D. označena v stáří 6 dní dvě životaschopná mláďata. Uvědomuji si nyní, že Tomáš byl vlastně prvním, kdo v Česku hybridního slavíka vědomě označil! :))
S prvním dospělým křížencem jsem se setkal na Mladoboleslavsku u Kolomut (2002), kde jsem odchytil, určil a okroužkoval hybridního samce, s velkou pravděpodobností hnízdícího v zpětném křížení s některou z tamních samic slavíka obecného. Tento samec se na lokalitu vrátil dokonce i v následujícím roce, později již zjištěn nebyl.
V pořadí druhého hybridního samce jsem odchytil v zámeckém parku ve Březně u Mladé Boleslavi (2006). Tento jedinec již nikdy později v místě potvrzen nebyl.
Třetího samce, pocházejícího ze smíšeného hnízdění, jsem v oblasti odchytil nedaleko Bakova nad Jizerou (2007). Tento pták byl uznán analýzou DNA na Universitě v Arizoně a stal se tak prvním geneticky potvrzeným hybridním slavíkem vůbec. Bylo konečně vyfoceno také křídlo.
Čtvrtý případ zástihu hybridního jedince, pochází z periferie Mladé Boleslavi (2009) a je vůbec nejcennější. Analýzou DNA zde bylo, za přispění odborníků, potvrzeno podezření na zástih nehnízdící hybridní samice (bez nažiny, zřejmě i neplodné). Jedná se o první prokázání životaschopné hybridní samice ve volné přírodě! Pták dokonce i nestandardně pelichal!
V tomto roce byl zastižen i pátý jedinec – samec, chycený těsně před odletem či dokonce jako průtažný, který bude rovněž dourčen analýzou.
Na snímku netradiční postup úplného pelichání pravého křídla hybridní F1 samice:
V souhrnu lze konstatovat, že tímto výzkumem bylo doloženo – jednak hnízdění smíšeného páru na území republiky, dále pak potvrzení výskytu hybridního samce ve volné přírodě a konečně také podán důkaz o výskytu nehnízdící hybridní samice. Tři poznatky, z nichž první je přínosný pro ornitologii tuzemskou a dva zbylé posouvají problematiku dál v celoevropském kontextu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.