Je chvilku před sněhem a z oblohy to lze vytušit. Krajina je připravena málem, může se dít.
Rok 2016 se otáčí za svojí cestou, pokyvuje uznáním a míří do cíle. Odejde s hlavou vztyčenou.
Měl jsem dlouhý telefonát s paní Karlou ráno a mám strach o pana učitele.
Kdyby se naplnil, jeho místo krajina domova už nikdy nezacelí. Statečný člověk a velký můj vzor.
Je mi z toho smutno.
Aspoň jsem o něm zmínil v zpravodaji města tady, ostatně přečtěte si v kopii.
(zdroj Mnichovohradišťské noviny Echo).
Podobnost pocitů až skoro neuvěřitelná.. Jen já je kdysi vyjádřila jinou formou – básničkou:
Dodatečně jsem si všimla možnosti Ohodnotit tento článek. Chtěla jsem mu dát pět hvězdiček, ale začala jsem je, já blbec, zaškrtávat odleva. Jenže – když jsem odklikla tu první, už mě to k těm dalším nepustilo a já tak vlastně nechtíc "ohodnotila" článek 20 procenty, místo 100. Takže – omluva a vysvětlení.
Milá Aleno.