Protože všechno souvisí se vším, když jsem vnořil hlavu do Kroužkovatele, objevil jsem z loňska skvělý výsledek jednoho kontroloního odchytu. Ostatně prohlédněte si sami ve výřezu.
A ještě obrázek mapy z (Mapy.cz)
Kde spíše než tady by měl být výsledek zanalyzován.
Komentář bude k těm, kteří pro poetičnost dlouho nenacházeli tady sobě „potravu“.
Referát jsem chystal i proto, abych vyjádřil, jak dobré by bylo chytat podzimní slavíky obou hnědých druhů, protahující (dosud poměrně tajně) nad územím naší republiky. A už to tu někde i napsané je, že by chytáním a kroužkováním těchto vznikla naděje, jak se později dovědět třeba něco víc o původu ptáků.
No, a málem se povedlo! I když i tak – povedlo se dost.
Jde o teprve druhý výsledek s přispěním obrovské náhody. Ale v naší činnosti se s náhodou bavit musíme všichni.
Podívejme se nejprve na data kroužkování a kontroly
Jedná se o „přímý tah“, což je první rozměr výsledku. Odchyt po 18 dnech.
Tak a nyní třeba hned upozornit, že jde o slavíka tmavého letos na severu narozeného.
Takový pták je bez zkušeností, čemuž napovídá i mírně pozdní datum a delší doba pro přelet. Rovněž směr mírně k JZ je pozoruhodný (pro duh platí JV cesta do Afriky – tedy k Bosporské úžině a deltou Nilu proti proudu).
Kdo by se chtěl podivit nad místem zástihu v Česku vězte, že Praha je atraktivním místem na ptačích mapách a oblast Černého Mostu nabízí velmi zajímavé biotopy.
Pojďme k výpovědi o možném původu ptáka
Bohužel datum kroužkování mladého slavíka je dost „vysoké“ a nalézá se v době, kdy již jsou ptáci nejčastěji „v pohybu“ – jinými slovy na cestě. Proto nelze stanovit původ, pro ten 20. srpen. Místo na jihu poloostrova tomu napovídá, pták se zde nejspíše již připravoval k přeletu první velké překážky.
Mladý slavík může být (přestože je skandinávským) i z okolních zemí. I tak je ovšem cenné zjištění (byť na jediném vzorku), že skandinávští ptáci mohou Čechami za určitých okolností protahovat! Očekával bych ptáky z Beneluxu i Německé. Skandinávští by měli směřovat východněji přes Slovensko či Ukrajinu.
Závěrem (ještě ne)
Výsledek je skvěle načasovanou motivací k zintenzivnění zájmu o letní slavíky na průtahu tak, jak jsem končil i referát v Kostelci.
A když už jsem se rozpesal a odborných slov je možná pořád ještě málo, pojďme si vyložit zbývající komentář KS.
Jarní pták z Dánksa byl tehdy chycen kočkou. Takto končí ohromné množství slavíků, červenek, pěvušek, drozdů a střízlíků. Na druhou stranu tato zátěž pro zmíněné druhy nese naději, že zejména v kultruních krajinách se hlášení „od kočky“ dostane často tam kam má. Protože mnoho z nich přinese svůj úlovek domů.
Tento pták ukazuje jako první (a zatím přesvědčivě jediný) doklad původu. Datum je v začátku hnízdní doby.
Druhý zmíněný výsledek ukazuje ne zimoviště, jak mylně někde uvedeno, ale poslední z velkých zastávek předlouhé a fenomenální migrace Luscinia luscinia. Národní park v Tsavo je opravdu podle nových zjištění geolokátory velmi výzmanou zastávkou, kde v čase končícího listopadu je druh spolu s rákosníkem zpěvným nejčastějším taxonem z našich zeměpisných šířek.
Protože o tomto výsledku je na blogu již vícekráte psáno, nebudu poměry v konci tahové cesty ST dnes šířeji komentovat.
Tedy:
Výsledky máme tři a dále dobré vyřešit, jak naložit s dalším, nejsenzačnějším, který je rovněž tak trochu utajen v databázi a týká se mláděte, narozeného smíšenému páru v Polabí, zastiženého následujícího jara v Německu (i tam bohužel špatně determinovaného).
Je to pro naši ornitologii první výsledek pro F1 hybridního slavíka. Tento je podobně někde v blogu a nové poznatky nejsou.
Jak zřejmo, čas od času i u slavíků zazáří hvězda a osvítí pro nás místa doposud stinná.
To už ale znovu sklouzávám do pohledu bláhovějšího a o ty dnes nemělo jít. Snad jindy.
