Problematika prvních příletů do oblasti mi není ještě úplně známa. Příležitostí je málo. Jak sem pak slavíci nalétají, je (příjemně) po pokusu.
Z tří přítomných (zjištěných) slavíků sezóny „17“ dva nabídli zajímavý moment. Změnili místo. Nebo tedy lépe – měnili místo. A pokus běží dál.
Vrátí se ten včera zjištěný na Rasovnu? Nebo zůstane tady u silnice? Co udělá, až se vrátí oni dva chlapáci, co tu normálně bydlí? A není pak náhodou „ono pro mne neviditelné dění“ tím, co usazenost nastaví definitivně? A mohu vůbec říct, že definitivně? Co třeba tací, kteří se během hnízdění „motají“ kolem hnízdících párů, čekají na nepozornost zpěváka z páru či později v krmení vypomohou? Nekončí náhodou ono míchání až někde tady před konečným pelicháním, které utne úplně všechno a připraví těla na odlet?
Mám se ptát dál, abyste zakusili, že moje pojetí je také vědou? Že si otázky pokládat dovedu? Pojďme..
Jak to mají samičky? Na jedno odpověď známe, nemají problém s nabídkou možnosti geny potomků pozamíchat. Někteří samečkové některých druhů se brání, jak to je u slavíků? Jak to je s početností samic na hnízdištích, které pohlaví převažuje? Známe víceženství, sám jsem takové prokázal.
Shrnu to. Problematika hnízdění, kterou jsem přerušil v 90. letech minulého století hlavně proto, že jsem chtěl „chytat a kroužkovat, věřit v hlášení“, není u mne probádána. Prostor je obrovský. Plán mám dávno – nejprve, dokud všechno zvládám kondicí, musím chytat a kroužkovat, pak v mých plánech přijde Slavičí háj, kde u přítomných párů budu sledovat právě hnízdní problematiku. Chcete to nasimulovat? Představte si ten film podle Hrabalových povídek, kterak „Mistr“, co jim pak okousal uzenky v udírně polehával u svých záhonků, kam ho přišli žádat. Tak nějak bych rád zvládal sledování hnízd v slavičích kopřivách u Klenice. Snad ano.
Člověk by řekl, jak se dá takových let zaměstnávat na jediném tématu, je tam vůbec prostor pro vzrušení, pro nějaký posun? Co myslíte vy, vážení návštěvníci? Když jsem to teď vylíčil, myslím, že vidíte, kolik z krásné cesty může ještě být přede mnou.
A tady by se to dalo zakončit.
Zjišťuji ovšem, že odpověď úplně nezazněla navzdory důrazu v nadpisu. Tak tedy – slavíci (i ti staří zkušení) zřejmě opravdu netrefí přesně cíl „zabrzděním pod noční oblohou“. Musí k domovu „docestovat“. A tady jsem se v zájmu někde připojil, zavětřil stopu a po ní ještě několik dnů mám příležitost jít.
Půjdu.
Rekordman z roku „09“.
