Pojďme se vrátit k zpětnému hlášení slavíka tmavého z posledních dní. Tentokrát ornitologicky.
Pro tento druh nemá tuzemská ornitologie mnoho výsledků kroužkování. Kdybychom je rozdělili, máme tohoroční jedince z přímého tahu zastižené u nás, jsou dva, nemýlím-li se, k tomu bychom mohli připočíst podobně mladého slavíka, zastiženého dále na cestě k zimovišti v poslední zastávce poblíž Kilimandžára, a jiného mladého, tentokrát z moravského podzimu, který byl po letech začátkem II. dekády května uloven kočkou v Dánsku, nejspíše čerstvě na hnízdišti. Zde jde o jediný náš pohyb mimo přímý tah, ovšem s rozkrytím hnízdiště/místa původu. Slavičí háj přispívá nyní výsledkem spadajícím do druhé přihrádky, tedy situací, kdy nejde o přímý tah (pták je ovšem stále v prvním vztahu k zimovišti), nýbrž o doklad návratu k oblasti narození, kontrolou z cesty.
Jak lze výsledek nahlížet a co z něho dále číst?
Přínosné je získané datum z pohybu Evropou, vztažené k jedinci v prvním šatě. Cenný směr návratu, lze z něho při troše odvahy tipnout příslušníka západního prostoru rozšíření s vědomím, že ptačí cesty přeci jen nejsou přímočaré. Dále výsledek dokládá úspěšné zvládnutí prvního pobytu v Africe a přinejmenším cesty k ní. Do kvarteta získaných informací lze doplnit skutečnost, že se může vyplatit i při menších počtech na tyto výsledkově složitější druhy cílit pozornost. Kroužky od chvíle přidělení dostávají křídla – a ta, jak víme, za přispění náhod dovedou vědecky vypovídat.
Pro Slavičí háj jde o jeden z nejohromnějších výsledků kroužkování a motivaci do návazných ponocování. Pokud bych měl na závěr překlopit dnešní pojetí k odlehčení, bylo by báječné znát místo vršku Evropy, kde si na cestovatele s odchytovým náčiním počkat. K cestě bych namířil ještě dnes v noci.
