Ověřil jsem, že tahová zastávka pod Kněžmostem ještě stále platí. Tady je důkaz!
Hned zkraje sezóny to však rozviklalo moje vědomosti, ikdyž připouštím, že modráčci to mohou mít trochu jinak, než rezaví slavíci. A na rovinu říkám – zkušeností s nimi zase tolik nemám. Kdo je má – má-li je někdo – ať se k tomu vyjádří. Tohle je totiž „těžkej“ pták! Prolezl jsem všechno dostupné v literatuře i archiv fotografií a nikam se neposunul. Není to ale ostuda, být trochu na vážkách. Tvrdím, že modráčci jsou doslova každý jiný a kdyby tak člověk věděl, jakým dialektem vládnou. Tady je nafoceno peří, můžete určovat.
Mezi 4.-5. LK se může jevit rozhraní pelichání, ale:
– krovky jsou stejně dlouhé i zakulacené
– skvrny tam nejsou
ikdyž:
– barevný předěl se tam jeví
– struktura se zdá být při zvětšení odlišná
– karpální pero nějakou tečku (?) má
– krajní LK a sousední RK mají světlý lem
Myslím si, že dvouletý ten modráček přeci jen není. Štít je sice bídný (pozor, ošidný znak), pruhy v něm úzké (černý dokonce nevýrazný); on ten modrák celkově se teprve „rozsvítí“, je to na peří s tmavým filmem vidět (i na hvězdě). Patří podle hvězdy ale k těm, kteří bílou barvou hodně šetří, pokud vůbec nějakou dají.
Rýdovák skvrny nemá a vypadlé špičky taky ne.
Datum (27.3.) je ještě pořád spíš na staršího jedince. Něco říká, že mu budou tři roky, víc ne.
A teď k těm veselejším věcem! Sklopkařil jsem na něj, ale současně si i uvědomil, že neznám nic o chování jarních průtažných samečků na provokaci. Tak jsem to rozbalil a lehce „dal“. Neulít´ a zdálo se, že slabě zazpíval. Do sítě ale samozřejmě nešel, to už znám. Velcí znalci chytání na přehrávku od Prahy už vědí, co následovalo. Jak oni říkají, chytil se „na ticho“ – a brzy! Zvědavost zvítězila, profrčel kolem mě u sklopky a houpnul tam. Netvrdím, že jich tam není víc, ale neměl jsem čas. Na co jsem se ale těšil, že ověřím tučnost. No a tady jsem zajásal; podle toho, jak vypadá a jak prověsil váhu – zítra bude pryč a brzy někde hodně daleko!
Poznámka k zjišťování tučnosti: Peří z hodnocených částí je pouze rozhrnuto navlhčením!
Letos budu s tukem pracovat hodně, zkusím v něm pro „slavíky“ stanovit užší pravidla, jestli to vůbec funguje. Dvě červenky ze sklopek byly štíhlé (bez zásob), pěvuška jen o něco víc. Třeba jsou už vážně málem doma.
Stále tam patřím!
Něco se tam změnilo, ale ještě ta místa poznávám. Z chytacích stoliček z klád jsem našel jen torza, ale znovu jsem je sestavil. Ještě se tam vrátím, s modráčky je tam krásně. Ikdyž to dnes nebyly ty super drsné podmínky, končil jsem nalehko jen tak v košili. Ale jinovatka ráno jiskřila.
Ahoj Pavle, včera (2.4.) jsem si na Žehuni ověřil, že tento modráček nemusí být 3.K. Chytil jsem totiž kroužkovaného samce, který byl kroužkovaný v dubnu 2009 jako 2.K a kresba krovek byla prakticky stejná (včetně určitého rozhraní mezi vnějšími a vnitřními velkými loketními krovkami). Další chycený samec modráka pak byl kroužkovaný v dubnu 2010 jako 2.K a zbarvení krovek bylo opět velmi podobné. Modrák na na snímku určitě není 2.K. Loňští ptáci mají na velkých loketních letkách (alespoň na části) dobře zřetelné a ohraničené světlé skvrny, nikoliv jen světlé lemy. Tyto skvrny se mohou objevit i na ručních krovkách.
Jasně a díky. Pravda, na RK skvrny také mohou být. Dnes, po odchytu následujících pěti ptáků, jsem si téma osvěžil po letech. Pták je jistě starší dvou let. Ale s takovýmto úkazem v místě, kde hledáme při stanovení věku "záchranu", bychom měli více pracovat, zaznamenávat jej a počítat s ním. A právě takovýmto způsobem diskutovat. Co rychlejšího a lepšího může být. Buďme pozorní, přemýšliví, foťme a diskutujme. Tento blog by tím měl žít! Mirku, ještě jednou dík za příspěvek.