Národní muzeum hostilo českou a slovenskou ornitologii. Bilancovalo se, i dívalo trochu dopředu. Mikrofony šířily samé zajímavé věci, svědomitě zajištěn byl též raut, přestože nejsem „rautový typ“.
Oslava to byla velmi pěkná, mnoho tváří jsem držel v hlavě z minulého století, některé časem vypadly. Pozvání jsem přijal i proto, že se s mnohými třeba už neuvidím. Vyjíždím k setkáním stále méně, spíš vůbec. Jsem letitý a změnu v přístupu neplánuji. ČSO si ale považuji, je opravdu dobrá. Šikovní lidé, široký záběr. Protože jsme byli dřív spolu a na schůze ke „Flekům“ jsem jezdil, pamatuji si i kolegy ze Slovenska. Přestože už jich je málo.
Bylo to moc hezké setkání, děkuji za něj.
