Je třeba přednastavit se do skromnosti. Nečekat příliš – a ono to vlastně tak nějak příliš i je. Divadlo ptačí migrace za zimou může být mnohde monstrózní. Ne tak u nás v parku. Tam sice ptáci jsou, ale spíše „po kapkách“ a nevýrazně. Ovšem – stačí.
Vždyť síť před vrbou má v kapse pěvušku modrou, takže přijedu domů a budu se zajímat detailně právě o tento taxon. Dlouho jsem jí pozornost nevěnoval, tak teď to dohoním. A už i čtu o jejích poměrech při migraci. O tom, že cestuje především denními spoji. Že jsem ji tedy zastihl možná na přesunu. Protože – od nás není. My pěvušky bytem nemáme. Prolétají dál, a dál. Do prostředí především jiných. Ale park je umí zastavit, a to je pěkné. Mohu se po nich doptávat.
Tak tady je. Podívejte se na ni a já jdu zas roztáhnout sítě…
