Co se může stát, když člověk vyrazí přes okraj oblasti jinam? Když netuší, co jej čeká za kout, odkud byl zpěv ohlášen.
Kraj se tady již výrazně vlní, nadmořská výška povyskočila, po stržích kreslí lesy, silnice strakatě v záplatách. A už jsem na místě. Majitelé praví, že ještě včera v noci zazpíval. Prostředí je slavičíma očima příhodné, pohledem ornitologa – neskutečné! Netušil jsem, že ještě může někde podobné místo existovat. Škoda jen té nadmořské výšky. Jsme na východ od hranice rozšíření. Slavík se ovšem neozývá – a to ani po čase, kdy došlo na obměny snad úplně všeho. Obloha mezitím skočila kytkám pro zálivku.
Zkušenost s odchyty podobnými mi nechybí, jedna vzpomínka emotivnější druhé a pro všechny společný strach. Že pták už v místě není, že s akcí byl jsem pomalý. Poslouchám popisy míst, kde všude zpěváka od příletu slyšeli. Černohlávek se ve chvilce naučil úvodní půlstrofu z playbacku tak, že mne dočista vykolejil. To se mi nestalo nejspíše nikdy. Čas běžel, mraky taky, soukromá nervozita už nešla maskovat. Chystal jsem komentář pro odjezd tak, aby nevyzněl smutně. V tom slavík odněkud dorazil a prvně se ozval. Hned za našimi zády, v zahradě snů.
První metoda odchytu selhávala, byl čas na změnu. Do měkké země na konci Skuřiny tyče vklouzly bez potíží a ve chvilce byla síť ve střehu. Nechtěl jsem poškodit jediné klenboví toho chrámu a vrchní linka byla tak povislá. Zaplatil jsem. Rezavý pěvec (slavíci v podobných místech působí značně nadrozměrně, přeletují-li) se od kapsy odrazil a bylo po zátahu. Síť se cestičkou sunula jinam, k pokusu opravnému. Chvíli přeletoval korunami, pak ale kapsu trefil. Ano, byl dvouletý a jeví se nepárově.
Není prvním v zahradě u růžových polí, před dvěma lety se tady zpívalo též. Loni bylo ticho. Naprosto přesně událost ilustruje „fungování“ za hranicí rozšíření druhu. Kolísavost má rozměr kolosální. Podobní ptáci kroužky potřebují přednostně. Nevíme o nich mnoho, převážně nic.
Děkuji do místa za upozornění i pozvánku. Děkuji za poutavé věty o královně květin. O králi pěvců jsem oplátkou přihodil já. Ještě teď vidím pruhy vyšlechtěných keřů, plné včel a čmeláků, podnapilých poctivou vůní. Ano, i v tom předdeští tam byli.
Dovětek: Déšť přišel až v čase, kdy po síti zbyly pod klenbou jen čtyři vpichy v zemi. Tak tedy ještě za to
…děkuji.
