Nedávno uvedené dílo shrnuje výsledky kroužkování evropsko-africké. Každý z kroužkovatelů si v atlase může najít to své, čemu přidělil kroužek a ten onu sázku na informaci časem proměnil v nějaký poznatek.
Pobývám nad souborem dlouho a pravidelně. „Uléhám do slavíků“. Čtení, pro jiného na pár minut, mne drží dlouho. Neumím podobné informace pobírat rychle, protože by se mi v hlavě neurovnaly a za chvíli bych o tom nevěděl. Vracím se k tomu dál a pořád. Tak mne vyučila ornitologie. Z obyčejného řemeslníka z temných koutů fabriky se pomalu, ale jistě, stávám badatelem. A už by to se mnou mohlo být v tom ohledu jen a jen lepší, času bude víc. Ku pomoci stojí i fakt, že na slavíky myslím každý den, sezóna-nesezóna. Fascinují mne a už i vím, že některé oblasti bádání vůbec nestihnu. Nedokončím. Zcela jistě zpěvy, zpěvníky. Tomu jsem se ještě nikdy poctivěji nevěnoval a je tam „nevědění“ stále hromada. Třeba v hlasech vedlejších. A hned by šlo se i ptát, třeba: „Co je za typ hlasu, který mladí používají v noci před tím, než se z provizorního posedu vydají v čase rozednívání za playbackem“? Témata zcela nová.
V atlase, který měl uzávěru k lednu 2020, je pro slavíka obecného sedm prokázaných zimovišť. Pozoruhodně si ony „pralinky“ podělily dvě země. Anglie má kliku dokonce převažující. Druhou zemi bych ale tipoval jinak. Přidal bych Francii, však chyba lávky, jde o Itálii. Ta výsledky drží tři a pojďme si zimoviště pro jejich populace říct: Ghana, Ghana, Togo. Subsaharské země, spolu sousedící. Prostor poměrně, a dnes již nepřekvapivě, kompaktní. Pro anglické slavíky je zimoviště zúženo ještě těsněji, jedná se o Gambii.
Je výsledků kroužkování málo, nebo pro vědu stačí? Nestačí, ani zdaleka! I když dnes možno počítat i s údaji z geolokátorů. Projektů běželo několik, od Atlantiku po Černé moře. Baťůžky pracují sice s vyšší nepřesností (i +- 200 km), ale zase zapisují v čase. Odkryly i chování ptáků po přeletu Sahary. Časování zastávek, změnu zimoviště po určitém čase.
Čeští slavíci o přezimování dál mlčí. Doklad nemáme. Dovedl bych označit prostor, kde převážně budou, odvahu si však nechám pro sebe, pro seriózní výzkum nestačí.
Atlas odkrývá i zastávková místa. Také africká, a tam už naše ornitologie výsledky má. Klíčovým před přeletem pouště se jeví, a to i pro ptáky značně východní, masiv afrického Atlasu. Mé výsledky však k Africe nikdy nedosáhly. Přál bych nějakou exotickou pohlednici od nich i zdejší krajině, rád jsem ale i za to, že se vracejí domů. Právě v knize čtu o mimořádných schopnostech při nacházení cílů. Nejmodernější poznatky říkají, že je vše ještě daleko obdivuhodnější, než se soudilo. Já se do každé z těch stránek snažím vpasovat se svými zkušenostmi a proč tu být ve skromnosti? Dost se to daří. A věřte, dost to i baví a zaplňuje stále ještě tak nějak polodutou hlavu.
