Hlášení z příjemných

Žádné komentáře u textu s názvem Hlášení z příjemných

Říkal jsem tady posledně, že bude-li ledňáček naživu, může být hlášení třeba zeza plotu. Jako by mne Kněžmostka, co teče támhle u mlýna, slyšela, opravdu se jí výsledek týká. Ale nemyslete, vědeckou cenu to má dozajista.

Za moment to zde rozdiskutujeme, jako by jste byli studentem, který si výsledky druhu z databáze vytáhl a prohledává.

Drhleny jsou místo, kde Kněžmostka, docela mladá, ještě kličkuje lesy. Jsou místem rekreantů, v krajině skal a lesů, hlavně však kvůli rybníku. Devátého září jsem tam vyprávěl o slavících k lidem, v táboře usazeným. Ten den, aniž bych to věděl, chytili kontrolou do sítě ledňáčka s kroužkem. No a přesně ten kroužek je předmětem upoutávky z minula, je sledovatelem třpytivého ptačího života. Vzdušnou čarou tři kilometry proti proudu od naší zahrady, po 135 dnech.

Co nám hlášení říká?

Jedná se o samičku, která se objevovala v naší zahradě, dokud ji nevylovila. Bylo málo vody. To vědecky až tak cenné zase není, cennější již ale, že víme, že nešlo o ptáka protahujícího. Ono taky 27. dubna je k návratům druhu poměrně pozdě. Kde by ale hnízdila, když kněžmostská Kněžmostka moc nabídek v místě nemá, spíše žádnou. Nemůže to být místo třeba toto?

Je u suhrovických rybníků od roku čtrnáct. Na horním toku už možnosti nějaké jsou, v Drhlenách jsem u mlýna o hnízdním čase ptačí pár pozoroval.

Teď je skoro podzim a ledňáček strouze zůstává věrný. Inu, je starý a tací nikam netáhnou. Dříve, ještě za starých časů, kdy letopočet pár dnů ještě neměl v popředí dvojku, potoky v zimě zamrzaly. Zbytek si přečtěte od Karla Nového z Modré zátoky. Jakmile dojede knížkou na konec, budete se chtít s rybaříky osobně znát, za to vám ručím. Jsou krásní, jako je krásná česká ornitologie. Jako možnost vybrat si ptačí druh jiný, třeba už zítra! A chvílemi zase nebudete dýchat, protože tahle příroda prostě taková je.

Hlášení nám říká dál, že prostředí Kněžmostky je úživné a umí si kameje udržet i po hnízdní době. Když u nás tehdy vylovila jezírko, vrhla se na larvy vážek a pokračovala tím. Dnes létá v pobřeží lesního rybníka a s ní drobný kroužek, který třeba ještě ve směru k nám neřekl poslední slovo.

A ještě jedna věc – ukazuje se, jak místní ptáci znají a „mají přečtený“ svůj kraj, u ledňáčků dokonce mimo vodní toky.

Vy, kteří sem stále chodíte – je legrační – znáte mne, já vás ne, je to takové tajemné. Buďte zdrávi. Ať se v posledním týdnu září daří.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.