Jak přibývá pokusů, některé otázky mají už odpovědi. Některé se mnou nekomunikují a jsou i takové, které poctivě matou. Když se ukládám do spacáku, téma už spolunocleží – tahové vlnění. Toť zadání k orosení čela! Kdo se v tom vyzná? Co intenzitu průtahu ovlivňuje?
Chytili se konečně početněji i ptáci noční. Velcí rákosníci a všichni tři naši slavíci. Jindy, převážně marné noční kontroly, najednou přinesly úspěch. Nejde o připsání čísla do sešitu, nejde o podnět k vychloubání – jde o příležitost rozpoznat časy končení tahových etap slavíků (i jiných pěvců). Uměle navozené, ale kdyby onu náchylnost ptáci neměli, dolů v tak raném čase mladého dne nesletí.
A měsíc začal hubnout. Má tedy z čeho. Svítí před křídla pěnicím slavíkovým, které každoročně touto dobou místem početně migrují. Z motýlů přibyl na seznam čerstvý bourovec trávový, pospíchal jsem s ním ze sítě, než se objeví netopýři. Ťuhýk se po ránu chytil i se zabitou včelou.
Právě velký hmyz jim na tahu často odnímá životy. K pomlácenému sletují často na silnici a smrtka oslavuje. Ťuhýků zahyne kol liniových staveb ohromné množství.
Obě zbývající cvrčilky k posledně publikované.
Dnešní noc ke mně prohlásila: „Slavíci zatím docházejí, vezmi čas na kafe. Počasí zkazím, abys neláteřil“.
