Výměna bot

Žádné komentáře u textu s názvem Výměna bot

Zítra už do terénu v šněrovacích botách.

Zahrál jsem dnes i slavičí lokalitu, ale přitom dochytával modráčky. Bývalo na ně víc času, se slavíky jsem začínal později. A právě – kdo by chtěl chytat modráčky kolem půle dubna, přijde si na své. Už když jsem s nimi začínal, nešli ti pozdní určovat. Přičíst to nezkušenosti by byla chyba, přes hnízdiště jdou totiž ptáci hodně do daleka a jsou divní. Přeci jen ale vědomostní posun registruji a odvaha do nalíčení mi nechybí. Pojďte si událé proti proudu času dnes projít se mnou..

Je přesně počasí, které ptáky brzdí. Každou chvíli chumelenice, člověk se musí držet na doběh úkrytu. Sklopkám sněhové krupky nevadí, ty mohou číhat, protože přeháňky trvají pár minut.

Na zpěv sice reagují polohlasem usazení samci, ty nepotřebuji. Dávám sklopku do špičky vtoku do rybníka, jak se líčívalo za starých časů. „Neviditelní“ ptáci tam dříve či později doskáčou. Nehraji, na průtažné je to kontraproduktivní. Oči pouštím po hladině, z potápivých převládají nutrie. Kdybych to uměl, dokuřoval bych teď zhruba cigáro, je tedy čas kontroly. A je to přesně ono – kdepak, mám dávno odchytáno, prsím se v černém bezoví, co chytlo zelený zákal. Úplně jsem zapomněl na vysoké datum a už to sebevědomí pořádně nakládá. Ve sklopce je totiž modrák přetěžký. Bylo to bez zpěvu, třeba být velice opatrný. Věk, pohlaví? Pod čepicí začíná být těsno, závity nabobtnaly. Koho by tohle nebavilo? Ne, chytání modráků se nic nevyrovná, stojím nad okroužkovancem jako učedník.

Znaky jdou drze proti sobě, chytit se není čeho. Fotím, to je důležité z podobných setkání. Sázím na rozměry, ty mohou pomoct. Prohlížím břicho, hnízdící pták to není ani omylem. Tuk velmi vysoko k podpoře předchozího. Hlava na dálku obrací listy knížky z výsypek českého severu, kde spousta podobných záhad v pokoře zobrazena. Jo jo, mám to úplně stejně, však to tu líčím. Modráka nechci zdržovat, hmotnost úměrná tuku nepřekvapuje. Délka běháku také nic neřeší, křídlo s ocasem ano. A taky štít, i když je modrá více samčí. Samec to není ani omylem, je to ona. Věk nakládá podobně, předěly chybí, skvrna nikde jediná. Rýdovací pera přidřená, loňský pták to ale nebude. A pak člověk na Brodku vyhmátne zpěváka, který názorností v peří i na měřítku vrátí odvahu. Tím spíš si myslím, že prvním byla samice. Kde bude po noci, když tolik sbírala, ví jenom ona. Tady v močále určitě ne.

Na Brodku bych býval promáchl. Byla futeř a celý odchyt vedl jsem sklopkou. Tady teď ale s podporou a pro jistotu s dálkovým ovládáním. A přeci bych si byl na prasečí stezce vyčinil pro nedbalost. Příliš tvrdá spoušť a pták červy zpřetrhal. Přitom měl čas přečíst podvod celý. Sbíral jsem totiž v poli acháty. A pak už chyba napravit nešla. Už jsem na ráno plánoval síť. Vymyslel jsem však místo souběžné, vše udělal jinak a hrál tiše z jiného přehrávače jiný zpěv. Tři kontroly prázdné, ale jak šuměl rákosím večer a špačci vícestovkově zavířili, popadl kuráž a byl tam! Teď jsem teprve mohl mít z šutrů v prověšené kapse radost. A on byl navíc opravdu předpisový.

Jak jsem ho pustil, zpíval už směrem k noci. Usazený, i břicho napovídalo.

Měl bych dnes nejspíš v holínkách spát, abych jich ještě užil. Pokusím se.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.