Večery jsou dlouhé, a jako bych slyšel písně sešlých žen do večerních chalup, od kamenného hrnce s husím oškubem. Bávaly se průvanu, bály se kýchnout. Pápěrky se dávaly stranou. Ano, dnes tu bude o peří.
Nezpívám si jako ony. Týden tužkou kreslím slavičí křídla pro knihu. Pérovky musí být přesné. Znám v jejich křídlech výraznosti už docela dlouho – a přeci budou nákresy jiné, současné. Půjde o obrazy, kde budou konečně znaky všechny a správně. Nikdy už se na nich nebude muset nic měnit, tady je čtenář najde ku prospěchu. Ještě dost hodin potrvá ten proces, křídla budou tři a detaily rozkresleny zvlášť. Nezapomeneme ani na slavíky zmixované, i mixované křížením zpětným. I takové s dávkou odvahy lze v odchytech dávat stranou ke „špekům“. Slavíci – obecný a tmavý, budou zajímavější v determinacích silněji než by se možná čekalo. Jen se do peří zanořit.
Na preparovaných křídlech sběru od silnic jsou znaky pro slavíka obecného různých věkových řazení, zbylé studuji ze stovek fotografií. Přestože autorem kreseb bude někdo jiný, křídla musím obstarat sám. Vím totiž nejlíp, kam oči směřovat a tužkou ukotvit. A mimochodem – je až neuvěřitelné, kolik nízkopřeletujících slavíků se po krajnicích válí! Zvláště v čase raného pobytu doma, kdy ptáci nemají režim míst načtený po roční přestávce. Provoz navíc neskutečně narůstá, a to i na silnicích vedlejších povah, kol kterých protilehlé křoviny stojí nejčastěji. Slavíci navíc brzy po ránu s oblibou vyletují na krajnice snídat. Moc se to mezi lidmi neví. Podobně se chovají také třeba červenky, rovněž soumrační ptáci.
Dlouho jsem nekreslil, baví mne to pořád. Snažím se o poctivost i autentičnost. Až dílo budu předkládat, s výmluvami nepočítám, uvědomuji si odpovědnost. Kniha svým zaměřením nebude pro „normální“ lidi, těm mohu slíbit, že o slavících, než putování skončím, napíši ještě jinak. Potřetí a naposledy. Vyzbrojte se trpělivostí, pečlivost vyžaduje čas úplně vždycky, znám to i z dílny.
