Vítr vane spouští

Žádné komentáře u textu s názvem Vítr vane spouští

Vkládám aktuálně po vichřici, učiněná spoušť.

Čápům se málem zvrátil sloup, bude potřebovat nápravu.

Síť jsem měl v zahradě plnou listí a zabalit jsem ji musel se vším obsahem, jinak by se v tom vichru zničila.

Padaly stromy na stezce a hladina rybníka se prohýbala.

„Šály“ pavoučího léta nahradily neméně dlouhé z igelitu, listí z korun takřka zmizelo. Vítr byl teplý až mimořádně, změnil se ale v chlad.

Pojďme se podívat za výsledky kroužkování slavíka tmavého do karet hlášení.

Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky (2008) zařadil slavíka tmavého až na konec knihy, mezi druhy, které nemají výraznější výsledky. Roky uběhly a stav se alespoň trošku vylepšil. Kroužkovací stanice eviduje čtyři. Dnešní text si neklade za cíl ukázat nádherný ptačí druh v míře, kterou by si konečně zasloužil, k tomu dojde až v knize. Zde si nyní jednotlivé zástihy vypíšeme a krátce doprovodíme.

První případ z jihu Moravy je z konce prázdnin a jde o tohoročního ptáka. Po třech letech jej v Dánsku po příletu chytila kočka. Co nám výsledek říká? Odkrývá původ slavíka, na prvním tahu chyceného u nás. Dokazuje, že zimovat a cestovat mezi oběma konci tahové úsečky ptáci zvládají a dokazuje to přinejmenším ještě jednu věc – že těsně po příletu jsou nesmírně zranitelní predací i na silnici (příkladů pro slavíka obecného mám dost).

Druhý případ se váže k jedinci, též okroužkovanému v prvním roce života na tahové zastávce severu východních Čech na konci prázdnin. Ještě ten rok byl chycen a odečten kroužkovatelem v Keni na konci listopadu. Co nám výsledek říká? S nejvyšší pravděpodobností slavík není z Česka, je průtažný. Přestože jde o cenný výsledek z Afriky, neukazuje nejspíše ani zimoviště, nýbrž poslední velkou zastávku cesty. Národní park Tsavo je významným místem pro odpočinek nejen slavíků tmavých, ale například také rákosníků zpěvných. Ptáci ovšem poté ještě pokračují dál do cílové stanice. Tento výsledek na přímém tahu přináší představu o časovém rozložení postupu a listopad je právě měsícem nejpočetnějšího výskytu slavíků tmavých v africké zastávce.

Třetím výsledkem je odečet kroužku skandinávské centrály na okraji Prahy začátkem září. I tento pták byl mladý, okroužkovaný na jihu Švédska před koncem prázdnin. Co nám výsledek říká? Opět se jedná o přímý tah a tedy ceněný doklad. Ukazuje na možný původ ptáka, nejspíše ano. Pro tuto věkovou kategorii naznačuje možnost postupu nejprve k jihu. Ukazuje i časový výměr tahové etapy.

Čtvrtý údaj se vztahuje též k jednoletému jedinci skandinávského původu. Je to v podstatě výsledek podobný předešlému. Slavík byl označen v čase prázdnin na známém odchytovém místě jihu Švédska a odečten v severních Čechách formou nočního odchytu stále ještě v čase prázdnin. Co nám výsledek říká? Pták na přímém tahu odkrývá časování pohybu, směr cesty a nabízí porovnání s předchozím.

Česká ornitologie vlastní ještě jeden zajímavý výsledek zpola patřící slavíku tmavému – a sice retrap po roce, pro hybridního jedince. Stav rozpoznat se mi podařilo při podílení se na přípravě zmíněného „Atlasu migrace“, hlášení z Německa bylo totiž vedeno na slavíka tmavého. Pták byl v Polabí okroužkován jako mládě v hnízdě a veden kroužkovatelem jako slavík obecný. V místě nepochybně hnízdil smíšený pár a je-li slavíkem tmavým ve dvojici samice, zpěv na lokalitě neřekne o senzaci příchozímu nic. Nezná-li hlasy kontaktní či varovné. Na mláďatech a povaze stavby hnízda při kroužkování ničeho už nepozná. Co nám výsledek říká, krom předešlých tří vět? Datum kontroly ukazuje na místo přesídlení slavíka, přesun od rodiště. Dokládá přežití hybridního potomka, s největší pravděpodobností samce. Současně lze říct, že se jedná o nejcennější tuzemský výsledek kroužkování slavíků.

Uvedené výsledky již dostačují k tomu, abychom slavíka tmavého dokázali rozečíst. Od konce minulého století jsem mu začal věnovat o mnoho větší pozornost a to se vyplácí. Počty okroužkovaných ptáků po republice běží nahoru, výhled na výsledky sílí. Z výkazu kvarteta zástihů druhu lze vytušit objemný potenciál informací a my po té cestě už jdeme.

Příště: Reportáž ze sázení stromů při staré cestě Dolnobousovskem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.