Předešlé dny nešlo nevidět. Babí léto se znovu vrátilo a podobné byly i noci. Otevřela se tedy nečekaně cesta provést ještě jeden noční odchyt, o svátku Václava již spíše kuriózní. Zaměřený na slavíky. Hráli se všichni tři a působilo to divně. Takový pokus jsem ale zažitý neměl, cenu tedy měl.
Večer byl nádherný, i když jsem do parku dorazil pozdě. Nad stromy lovili velcí netopýři, bylo teplo. Pak byla půl čtyřiadvacátá a začala bouřka, pořádná. V jednu už se ale produkovalo k obloze a sítě osychaly. Ve tři však byla mlha, jakou jsem v háji neviděl. Pokus byl ovšem regulérní. Naposledy – nejspíš opravdu, jsem si zaoklepával vodu ze sítí, co vrstvila mlha a přemýšlel – co kdyby fakt slavík přiletěl. V knihách je září častým měsícem odletu druhu či druhů, já to vidím jako jeden z donekonečna opisovaných přehmatů. Nic se nechytilo a stav trval rozedníváním dost dlouho. Pak už byl čas pěvců jiných, z těch nezklamali menší budníčci. Táhli i rákosní strnadi, ale dojem ze sytosti tahu byl nevalný. Ptáků málo.
Zaznamenal jsem ale báječný předěl pelichání budníčka a šel i vyfotit.
Jiný z budníčků připomenul rozvleklou hnízdní sezónu některých pěvců, byl mlád.
Na hrušni letního typu odrůdy Konference se za noci tak jako v létě živili sršni. Jak cukr kvasí, jsou mnozí přiopilí a tedy agresivní. Takto vypadá hrušeň…
…a tady jeden z opilců v síti.
Za noci jsem si kladl otázku, zda tedy netopýři loví i noční sršně. Jak jim u toho je.
