Ptáci, někteří motýli i lidé a také netopýři dokáží za sluncem směřovat bez otálení, zdá-li se jim jeho svit slábnoucí. Nebudu psát o poloprázdných plážích v posezónním čase a pozornost dokonce zúžím jen k peří. Ptát se na slavičím blogu, proč tak tažní ptáci činí, bylo by dnes už zbytečné. A přeci je zajímavé, jak ptačí mládež mnoha druhů migrujících individuálně, neuvěří hojnosti potravy v čase a uposlechne postrkování zmizet. Přejděme ale i od toho k něčemu běžnému málo, k dvěma výsledkům nedávného okroužkování.
Přišel ohlášený rákosník proužkovaný, dle mého v překrásném výsledku a veledůležitém. Žádné stovky mil to nejsou a přeci jej stavím vysoko. Předně – váže se k našemu parku u Bousova a kontrola v přímém tahu je po čtyřiadvaceti hodinách v nadranním čase. Chycen byl jižně Prahy, šedesát kilometrů od Slavičího háje po přímce. V postupu k jihozápadu, tedy druhově netradičním. Že by se vydal po slavičí cestě k pobřeží? Odlétala podobně i cvrčilka zelená, chycená za hranicemi kočkou. Rákosník s největší pravděpodobností byl už v místě označení průtažným, půle srpna to napovídá. Teď se mi hodí věta nevědecká – jak je fajn tušit o prázdninách při sítích, že ptáci místem hostují na chvilinku a nad ránem dalším už mohou být po tahové noci docela jinde. Klidně v jiné síti. Jiných dlaních, podobných v tom, že se po chvilce rozevřou ke svobodě.
Druhým borcem je rákosník obecný, označený předevčírem a kontrolovaný v místě včera navečer. Překvapivě. Člověk by čekal u podobných opozdilců, že se se soumrakem do křídel opřou třeba jako jeho proužkovaný kolega. Ne, neopřel a v tom je kroužkovací věda ošidná. Můžeme po libosti přikládat na bádání šablony libovolné, jistotu objevu však nemáme nikdy kamennou.
Na vybraných hlášeních je vidět, jak rozdílná chování ptáků se před námi ocitají. Že dokud se nepodaří sledovat přístroji mezidenní pohyby hlavně o tahu, chytří nebudeme. Kolik všemožných faktorů ovlivňuje strukturu ptačího stěhování.
