S modráčky jde o zážitek úplně vždycky!

2 komentáře u textu s názvem S modráčky jde o zážitek úplně vždycky!

Od půlky osmdesátých let, kdy jsem chytil prvního, se moc nezměnili. Pokaždé jde o zážitek.

Už jak si člověk stoupne před rákosí a nasměruje uši. Pár desítek let už se k tomu i hraje. Není to optimální metoda pro čihadlo na pomezí Žantova a Lítkovic. Ptáky, kteří protahují, to nejspíš nezaujme. Místní ano a v tom je zas pozitivum. Ti se rozezpívají, průtažní často až zmizí. Protože se ale u nás i hnízdí, vyplácí se hrát.

První se rozezpíval v odezvě dost daleko, kdesi u laguny, ale bylo znát, že zájem bude. A taky byl. Po úpravě produkce už byl v síti. Použil jsem vzpomínkově prastarou jemnou dvanáctku západní provenience, ostrovní. Je děravá, ale ne v kapsách, ty jsou vyspraveny. Modráček byl sice starší, ale patřil k takovým těm obyčejným s drobnou bílou hvězdou. Dal jsem mu kroužek a zaměřil se letos pořádně na určování tuku, protože v tom je v Česku výrazný chaos. Nakonec jsem skóre vyčetl, ale že by to bylo kdovíjak po jistotě, to ne. Odletěl do slati a dá si už pozor.

To ten druhý, na lokalitě zadní, u hráze, to je jiný střihoun. Zpíval už v čase příchodu a repertoár velice zajímavý včetně trylku někde od Afriky. To mi připomnělo předešlé roky. A začal jsem vršit chyby. Volba špatné sítě, ulice z loňska (ptákem přečtená) a já příliš namyšlený jistotou. Ještě, že jsem alespoň od sítě nikam nešel a po spuštění produkce stoupl si do třtiny za bližší tyč. Kdybych to neudělal, přišel bych o zážitek a o průběhu dalším nevěděl nic. Takhle jsem ve finále dalekohledem prohlédl kroužek a po třech hodinách v úkloně zmizel. Předtím mi ale s přehledem ukázal, co je zkušenost, a jak hlava bývalá selhání dokáže v momentě stejného podnětu opravovat. Hned zkraje odchytu se bahnitým břehem rybníka přišel podívat pěšky(!) a tiše. To už jsem viděl břidlicový kabátek a klasické slavičí móresy. Síť proti žlutému rákosí určitě viděl, obešel tyč rybníkem ke krabičce, párkrát rozevřel dvoubarevný vějíř a odletěl zpívat do vrby. Roznesl jsem sklopky v naději, že v žádné ještě nebyl, ale nejspíš už byl. Jak jsem je nalíčil, tak i sbalil.

Krásný kout, kde Kněžmostka vstupuje technickým ramenem do rybníka, v prastarém hrázdění. Moc krásné místo s výhledem na hladinu, která se zrovna nahání.

Táhli brávníci po starých místech, domů do ráje. A modrák za nimi zpívá a zpívá. On už je doma. Sedí vysoko na třešni-ptáčnici, vidí mne odpočívat na kmeni bezu. Prohrávám. Prohrávám, ale tak nějak krásně a zaslouženě.

Čáp běhá za traktorem, co čechrá louku. Ještě že čejky už tady nehnízdí.

Věděl jsem, že šestadvacátého už musí modráček ve slati být. Staré zápisy nelžou.

2 odpovědi na “S modráčky jde o zážitek úplně vždycky!”

  1. Tak Pavle, ať se ti i letos zadaří splnit si to, co od letošního roku očekáváš. Štěstí přeje připraveným – sice fráze, ale na sto procent pravdivá – a to ty jsi !!! Na viděnou v lepších časech, snad už brzy !!! M.🌼

    1. Díky, Mirku.
      Ornitologie mi moc pomáhá, nepřestalo mne to vůbec bavit.
      K vám nahoru taky hodně zdraví.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.