Polodivoká kočka zaječela od lavičky. Buď z plechovky po mládeži docvakla multi Shock, nebo jí kocour zmandloval tygrování. A už se vzadu hraje, už k obloze stoupá apel, že „dole se tančí!“. Humprecht se ukázal v dobrém světle a rozsvíceno je ledacos. I kostel za náměstím. Největší zář táhne od Boleslavi. Tam tmu neviděli, co došel komunismus. Ptáci konstantu už určitě dávno vložili do svých map. Téma pro noční letní přemýšlení v autě je: „Nízká úspěšnost předranního vybírání“. Už vím, čím to je.
Naseděl jsem se v háji pod linií hodin dost, abych na to přišel. Příležitost byla už kdysi v sedle Jeseníků, tam byla situace sice ovlivněna reflektorem, přeci však ptáci při usedání (do trávy) leccos odtajnili. Jak důležité to později pro mne bude, jsem tenkrát nevěděl. Při chytání v nížině, kde navíc noci drží velký komfort pro venku vyčkávajícího, jsem na tyto poznatky navázal. V hlavě mi to cinklo. Vždyť oni do sítě přistávají podobně! Tehdy jsem vše přičítal světlu a oslnění – ne, je to jejich strategie. S chytáním ve dne – a klidně v máji, kdy slavík je lákán provokací, se toto „ponadnášení“ nedá srovnat. Slavík jen zlehka víří křídly a sedá opatrně. Padne-li do sítě, nedělá nic, než s roztaženými křídly vyčkává. Přilétá natolik zvolna, že některý se pouze pověsí na pletivo polí, ani do kapsy nesklouzne. „Sedí“ a rozhlíží se. Pokud budeme noc trávit v autě či jinde, nebudeme o těchto „návštěvách“ vědět nic. Pokud budeme vartovat s aktivní svítilnou, více se už dozvíme, ale nic neokroužkujeme. Třeba k takové události přistoupit potmě. Paralela s horským chytáním křepelek, kdo zná, je namístě. Bude-li se kontrola chovat jak přijíždějící vlak, kury uvidí, ovšem jen přeletovat „ukázanou“ síť. Ano, využívám zkušeností z horských odchytů. Rád jsem pobýval venku i za drsných nocí. Ze dveří vyhřátých bud mne tam vyháněla hlava, která se přijela učit. Málo jsem pokaždé naspal, za prvních nocí nic. To vše je dávno pryč, zůstávám dole, chytat jde i v nížině. S večerním nalíčením a odlíčením kolem deváté ráno, kdy z vlasů ženete peří a ptakotrudky. Z obličeje jemně solené kapky odcházejícího úžasu. Po kroužkovacím maratónu se šouráte šuškající repra vypnout, scuknout osnovy do kličky v poutkách, tyče pokrátit rozebráním. Strčit vše do kufru a na pár hodin od toho zmizet.
