Jak jsem v háji nestíhal

Žádné komentáře u textu s názvem Jak jsem v háji nestíhal

Nejel bych včera navečer nikam. Pak ale koukám na předpověď, že deště má být málo a možná ještě míň (nakonec nebyl žádný), musel jsem za poznáním. Prohloubit, půjde-li to.

Večer byl skvostný, noc nádherná a o čtvrté ranní přesně stav, který nosívá překvapení. Během pětadvaceti minut bylo třeba zdokumentovat všechny slavíky, které noc ráčila dát. Bylo jich třináct.

Určovat nebylo co, všichni mladí, ale měření zajímavá. Letošní nástup pohybu ve vzduchu se podařilo zachytit pečlivě a z takového výsledku jsem nadšen. Přesně konečně zpětným pohledem dovedu vyložit, co se děje, když slavíci získají samostatnost.

Opravit musím jedno z tvrzení předchozích, týká se ťuhýků. Když už se chytil včera ráno další sameček bez kroužku, vyčinil jsem si za naivitu a ráčil podívat na břicho. Tukové zásoby opravdu vysoké, na rozdíl od domácích (asi prvních dvou, kteří krmí) tito jsou již průtažní. Táhnou adulti, pozdější léto bude patřit mladým. Těch se nachytá vždycky poměrně dost.

Celý den bude sytit myšlenky nečekaný zážitek z povedené noci.

Začíná migrace budníčků větších, mladých ptáků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.