Teplota může mezi dešti spadnout až k šesti stupňům nad ránem. Ležím v kvalitním spacáku, z květů třešňových stromů očima vybírám hvězdy. K půlnoci déšť, a potom už klid. Spát se nedá, na to je ve Slavičím háji příliš zajímavo. Ze dvou stanovišť hrají slavíci kamsi vysoko nahoru – jeden rezavý, druhý tmavý. Sestavy sítí déšť prověsil, ale každý chytač ví hned poté, co s tím. Auto v zeleném tunelu v ústraní cesty není vidět, krajinu krátce nasvítil vlak od Sobotky. Hlava si odpovídá na vymýšlené otázky, k vyřešení nejpodstatnější budu ráno zas o pěkný kus blíž. Jarní slavičí noční migrace – lze na ni dosáhnout odchyty, nebo vůbec? Budík mi ukazuje na kliku dveří, čas kontroly. Co kdyby z noci přeci slétl pták? Jen vzdálený zpěv domácích slavíků a produkce kol sestav sítí. Je chladno. Město na Klenici je v tento čas potichu. Vracím se do auta bez nálezu. Je prvomájová noc.
Další kontrola – a poslední bude před rozedněním. Nepřišlo nic. A nepřišlo ani s rozedněním. Výsledek mohu podtrhnout. Proběhnout bude muset ještě jeden – poslední. Musí mít teplejší noc a oblohu bez mlhy.
Přiletěl krásný strnad, kroužkovat v našem parku potřebuji.
I vrabce polního, co se chytil po chvilce. A taky pěnici hnědokřídlou, tu vidím letos prvně. I když nám tady v několika párech hnízdí, tato domácí ještě nemusí být. Zapomněl jsem se v autě podívat, kolik naměřilo venkovní teploty. Kufřík pod sítí je však samý led.
Zjištěný výsledek, až dojde k definitivnímu potvrzení (několik pořízeno v minulých letech), nasype otázek nových, a já budu rád. Bude zas práce. Cesta pokročí. Budu moct s obdivem ještě větším užívat odchyty letní, když mistři odlétají. To bývá nad kleštěmi ranní rozcvička jiná! Proč stojí natolik zásadně proti sobě slavičí tahy – jarní a podzimní, nakonec vyřeším. Už teď mám pocit, že poznatky dosavadní o nachystané razítko ještě přijdou .
