O prvních výjezdech mívám strach

Žádné komentáře u textu s názvem O prvních výjezdech mívám strach

Nepotřebuji lhát. Je to přesně tak. Mnohde jsem od předešlého jara nebyl a zejména období vegetačního klidu mapou hnízdišť slavíků může zamíchat. A taky zušlechťování a přeměny míst. Zrovna radši napíšu – nemám nic proti tomu, každý majitel má právo vidět hezké svýma očima. Já jsem vychýlený letitým vztahem s králem pěvců, nechť mi názorově (i zde) odlišní prominou.

Tady je úmrtní list pětipárové lokality. Kdy z obrovského areálu s jezerem zmizelo natrvalo veškeré křoví. S novým správcem jsem čerstvě hovořil. Škrtám si kout v mapě, a bohužel není včerejška jediný. Největší bezesporu.

O prvních výjezdech mívám strach a snažím se vyhecovat k pohledu na onu pověstnou sklenici. Vidět ji spíš napůl báječně plnou než poloprázdnou. Tedy plácky, co přežily, nesou velikou radost! Stojí pevně dál ve své prostotě a voní větvemi vzhůru k jihu i jihozápadu. Odtamtud – a ony to ví za roky moc dobře – odtamtud to zase přijde! Tedy přiletí. To, až se Chloumecký hřbet se samým Chlumem v popředí, ukáže pod křídly potemnělé krajiny a ptáci zpomalí. Aby nepřehlédli. Nalevo roj světel a mohutná zář města při soutoku Klenice s Jizerou, kdesi na horním rámu v hlavě ulkotveného obrazu kamenná města Turnovska. Tam až tedy ne! Před skalami třeba hledat domovy, v kotlině rozeseté.

A větve dál voní, dole dokonce s dymnivkami. Včera jsem po čase zažil mix mixů, dymnivky s kvítky slivoní! Parfém sladko-nahořklé neskutečnosti. Zas vesluji pokornou jarní nádherou, zase si říkám, jak na slavíky ještě je čas. Jak pevní si stojí v příletech a nic zatím měnit nemíní. Píšu to poněkolikáté – den letos třeba připočítat, únor byl natažený. Bylo tedy včera – jakoby osmého, rekord je z desátého. Moc času nezbývá. Už jsem ale na blogu mnohokrát psal, že nejde o nahánění jednoho čísla roku. I proto ta nula je důležitá. Ze zkoumaných 22 hnízdišť včerejška nikde nejsou, ještě tam nepřilétli. Toť důležité. I když jeden občas někde zastaví, pak bývá většinou pauza. Vážně je třeba brát ptáky, kteří už začnou poctivě osídlovat. Proto lze k příletům říct: Slavík do krajů zdejších přichází v půli dubna.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php