Než odletí

Žádné komentáře u textu s názvem Než odletí

Nedějí se venku mezi ptactvem jen přílety, toť každému jasné. Dochází i k odlétání. Prostě, jak kdybych byl nyní terénním pobytem v Burkina Faso a slavíků k pozorování na druhý den v místě nebylo. Vyrazili domů. No a tak to bude i v naší zahradě. Červenka, která tu od ledna zpívá poctivě každý den, jednoho večera zmizí. Pod knutou severu zavolání. Proto jsem dnes ráno pospíchal, a přeci jen zkusil rozprostřít sklopku. Nevěřil jsem, že by se nechytila, byl jsem silně taktický. A za moment už jen kouknu z okna kovárny – poštěstilo se!

Jdeme kroužkovat a pořádně si to užiji. Sameček to je loňský a podle kondice rozhodně nestrádal. I proto mu je nejspíš do zpěvu. Kroužek barvím fixou na červeno, abych měl v dalších dnech přehled, a chytání končím. I mně tímto úspěšným pokusem vlastně začala sezóna. A červenka je takový jen trochu jiný slavík. Třeba ten „námrazový efekt“ límečku! Ano, tam se podobají též. (Kdo v tom nevidí zimní doplněk vojenského kabátu, dokázal se té pakárně vyhnout).

Už ji zas vidím pod břečťanem, pro něco na zem seskočila. Loví tu pravidelně krahujec, ale tito „přízemní“ ptáci z něho strach příliš mít nemusí. Zahrada je hustá a každého schová včas. Pokud nezpanikaří a nevzlétne. Pak má smůlu. Rozdíl rychlostí umí krahujec velice úspěšně využít ve svůj prospěch.

Je nádherný den pátého března. Příroda dávno nedoutná, začíná hořet. I nás to ovlivní, bude co obdivovat, proč zpívat…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.