Naši hnědí slavíci

Žádné komentáře u textu s názvem Naši hnědí slavíci

Připomenutí aktérů

Slavík tmavý uherský
Slavík obecný mnohohlasý

Je těsně před půlkou května roku čtrnáct. Kwileň se chystá na tradiční pobožnost, jsem u řeky a líčím. Je tady neskutečně. Prosna je lenivá, nikam dál se jí taky nechce. Zpěvy slyším oba, mnohohlasý i ten tvrdý. Tomu se ale v místě vzájemného křížení slavíků tak docela věřit nedá. Pastičky jsou napnuté, máme to stejně. Už tam skáče a je to starý známý. Tmaví slavíci jsou tmaví, obecní dorezava. Jarní vyšisované šaty jim sluší a právě na jaře je rozdíl mezi oběma druhy markantní. Není to jen postava, zobák, křídla, podocasní krovky, barvy rýdováků a hřbetu, hruď, barva šíje – jsou to i hlasy, výběr prostředí, přílety na hnízdiště, tahová cesta, zimoviště. A taky třeba spermie, jak se ukazuje. Nejspíš i potrava a pro mne „vzácnost“. Neběžnost, chcete-li.

…..

Je hrstka dnů do konce dubna stejného roku čtrnáct. Stará Studénka vyhlíží zpod Baby první své mistry. Pruhy keřů v mezičkách už na nic nečekají, semafor děravé hrušně dává jaru jasně zelenou. Jede všechno najednou a ten třesk je okázalý. Jdu do kopce udýchaný (jak taky tady jinak) a přemýšlím, že až tam dojdu, jestli tam bude. „Ital“, co dostal kroužek loni zjara v přímořské rezervaci. Než doletěl sem, vyhnízdil, a když začal pelichat, já ho tam v křížení cest pastičkou chytil. Měl by se vrátit, lidem ve zpravodaji dole ve městě jsem to za něho slíbil. Než tam doklopýtám, naložený jak dromedár, zkusím prvního „příletu“ v půlce kopce. Česko je hnízdištěm slavíků obecných, jen opravdu vzácně najde se tmavý. Tady během hnízdění bývají jen ti rezaví a toto je jeden z nich. Červi se hecují o větší výmyk na kolíčcích, nic se kolem nich ale neděje. Divné. Že by pták tvrdohlavě držel ještě mediteránní catering? Budu muset seknout lajnu, ve svazích to je problém. Šestku se mi tam nakonec našikmo nastěhovat podařilo, zahraju. No, prosím.. Ale, ale, my se přeci známe! Mistr se nám loni na pelichání posunul do větší temnoty trnek, bydlí se ovšem tady, tak to je paráda! Kouká na mne, jestlipak se stavil zas ve Fondo Toce? A pak se vyhecoval do kopců dírou podle hraniční řeky Ticino. Je to jedno, hlavně, že je doma. To bude článek do zpravodaje pro jeho fanklub. Obecní slavíci jsou od tmavých jiní. Působí i štíhleji v ruce. Na slunci svítí, to ti druzí neumí, jsou na to moc umounění.

Slavíci. Znovu se nahoře na ně podívejte. Nedivím se hlavě, že si je tenkrát k doprovázení vybrala.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.